Obrazová dokumentace tranzistorového budiče 144 MHz / 100 W

Celkový pohled

Pohled po odejmutí horního krytu. Zleva spínaný zdroj ZPA 24V 10A, chladič a na něm vlastní zesilovač,

vpředu jistič 10A (L), tlumivka, filtrační C 15000 uF / 50 V, měřidlo proudu (12A) a výkonu (120W).

Pohled na vlastní zesilovač ve zkompletovaném stavu. Je vidět malý ventilátor z PC, který chladí výstupní přizpůsobovací

obvod se stiskacími slídovými keramickými trimry. Navrchu zesilovače jsou ovládací obvody spínající předpětí a chladicí

ventilátory na zadním panelu. Celý zesilovač je postaven na oboustranném plošném spoji běžné kvality o tlouštce 1,5 mm.

Obě strany plošného spoje jsou uzemněny pomocí "ohrádky" a pronýtováním několika mosaznými dutými nýty. Rozměry

plošného spoje jsou 75 x 150 mm, výška "ohrádky je 40 mm. Motiv plošného spoje je do desky mechanicky vyfrézován.

Propojovací body signálové cesty na plošném spoji, kde jsou zapájeny trimry a tranzistor, mají rozměry asi 5 x 12 mm.

Detail kolektorového obvodu tranzistoru s chladicím ventilátorem.

Výstupní přizpůsobovací obvod po demontáži chladicího ventilátoru. V místech označených šipkou jsou osazeny

proletované duté mosazné nýty o průměru 3 mm, které propojují země obou stran plošného spoje. Obě zemní strany

plošného spoje zesilovače jsou také navzájem propojeny propájením po obvodu krabičky z desek pro plošné spoje.

Deska zesilovače je umístěna nad plochou chladiče ve výši několika milimetrů tak, aby tranzistor seděl přímo na

chladiči a jeho vývody byly cca 0,5 mm nad stranou spojů. Na obrázku je patrný výřez pro tranzistor a dva mosazné

šrouby M3, kterými je tranzistor připevněn k chladiči.

Vstupní přizpůsobovací obvod. Šipky opět označují místa, kde jsou osazeny duté nýty.

Způsob připojení vstupního konektoru BNC spolu s odpory, které ze vstupního koaxiálního vstupu odvádějí napětí,

které se používá pro ovládání (PTT) tohoto budiče přímo po koaxiálním kabelu z transceiveru (transvertoru).

Připojení výstupního konektoru typu SOT 239 / PL259. Matice konektoru je připájena. V přívodu napájení je poměrně

mohutná tlumivka (aby se zabránilo jejímu magnetickému přesycení). Z VF výstupu je přes dělič 1/18 pF vyveden

vzorek VF napětí, který je usměrněn Schotky diodou za účelem měření výstupního výkonu. Do výstupního konektoru

je přes odpor několika kiloohmů s ferritovými trubičkami přivedeno kladné napětí určené k ovládání následujícího PA.

Anténní relé je sestavené ze dvou kusů ruských vakuových relátek RPV 2/7. Jedno přepíná výstup na RX a TX, druhé

relé je připojeno paralelně k výstupu pro RX a pouze zkratovává konektor přijímače při vysílání. Tak se podařilo, i přes

poměrně vysoké kapacity kontaktů relé zajistit dostatečnou izolaci (>40 dB) aby nemohlo dojít k poškození přijímače.

Ovšem velká kapacita obou relé způsobovala poměrně značné nepřizpůsobení a proto byla tato kapacita vyladěna s

pomocí indukčnosti o 1 závitu připojené mezi relé a anténní konektor (viz následující obrázek). Hodnota této indukčnosti

byla zvolena tak, aby ji bylo možné optimálně doladit malou kapacitou a dosáhnout tak velmi dobrého přizpůsobení.

Indukčnost dolaďující kapacity anténních relé. Dole je vidět konektor RX připojený přes C 15 pF, který

dolaďuje PSV pro konektor pro přijímač. Tato LC kombinace, použitá k doladění anténních relé také

zároveň funguje jako dolní propust, omezující vysílání harmonických kmitočtů, takže tento budič lze

použít také jako PA pro výkon "kategorie" 100W přímo k vysílání do antény (tak ho používá OK1TEH).

Pohled na budič zezadu. Levý ventilátor tlačí do skříně PA chladicí vzduch, pravý ventilátor jej ze skříně "vytahuje".

Při příjmu běží pouze pravý ventilátor se sníženými otáčkami. Za pozornost stojí vpravo od výstupního konektoru

hlavy dvou šroubů M3, které zevnitř připevňují ruská relátka, použitá jako anténní relé.

OK1VPZ 2002