Poznámka OK1VPZ k měření PA OK1GTH:


Čtenáře našeho webu jistě zaujme hezky zpracované měření PA OK1GTH. Bohužel je nutno konstatovat, že tomuto měření k dokonalosti několik údajů chybí. Ze souvislostí se sice lze dohadovat, že měření bylo uskutečněno na PA popsaném zde (http://ok1gth.nagano.cz/gs2010.pdf), bohužel u měření chybí některé podstatné údaje, které by naměřené hodnoty usadily do příslušného vztahového rámce. Jak známo, výstupní výkon elektronkového PA ve třídě AB velice závisí na anodovém napětí výkonové elektronky (kvadratická závislost) a v neposlední řadě má na výstupní výkon vliv také správná anténní vazba, která má výraznou korelaci k energetické účinnost PA. Vzhledem k tomu, že autor ve své měřicí zprávě neuvádí ani anodové napětí, ani účinnost PA, ani Q zatíženého anodového obvodu, lze mít výsledné údaje za sice zajímavé (byť očekávané), ale přesto poněkud neúplné.

OK1GTH u popisu svého PA uvádí anodové napětí 3400V DC naprázdno a 2900V při plném zatížení. Protože anodové napětí evidentně není stabilizováno, bude mít zásadní vliv na dosažitelný trvalý výkon a bod 1dB komprese. Osobně se, po zkušenostech s několika PA se domnívám, že naměřené údaje (1250W do limitace) a 900W pro 1dB kompresi jsou poněkud nižší, než by se dalo u takového PA provozovaného (v "key down" režimu) při anodovém napětí 2900V očekávat. (A to ani nehovořím o tom, že některé OK stanice provozují podobné PA s anodovým napětím až 3,8kV naprázdno z tvrdého třífázového zdroje.) V měření také bohužel chybí naměřená účinnost jak pro max. výkon, tak pro bod 1dB komprese, jakož i posun útlumu odrazu na vstupu PA při různých výkonech, což má zase přímý vztah k mřížkovému proudu elektronky. Rozhodně by také bylo žádoucí v měřicím protokolu vysvětlit, jak se na zjištěném bodu 1dB komprese podílí výkonová komprese budiče s 12-ti voltovým napájením a vliv případně zhoršených odrazů na vstupu PA. Pokud bylo měření realizováno s buzením z transceiveru IC746, lze mít obavu, že zjištěný výkon PA pro 1dB kompresi by mohl reprezentovat spíše kompresi výkonového stupně budiče. Podobné pochybnosti by bylo možno mít i u měření intermodulačních produktů. Tyto údaje by proto bylo vhodné doplnit, aby měření bylo opravdu relevantní.

Závěrem: OK1GTH uvádí ve svém článku řadu užitečných poznámek pro radioamatérské konstruktéry, a to je nepochybně dobře. Řadu dalších je možné nalézt na internetu, mimo jiné například i trochu letitý článek tady. Připomínám ovšem, že vzhledem k nestabilizovanému anodovému napětí nelze za bernou minci brát údaj, že maximální výkon takového PA se bude při daném buzení určitě pohybovat jen někde pod 1kW, protože měření typu "Key down" probíhá de facto při sníženém anodovém napětí. Pro radioamatérskou praxi je proto zajímavější uvádět výkon PEP, tedy špičkový výkon při anodovém napětí "téměř naprázdno" (jen s klidovým proudem PA), anebo jinak řečeno výkon při SSB hlasových špičkách, kdy náboj filtračních kondenzátorů v anodovém zdroji je schopen po dobu jednotek až desítek milisekund udržet anodové napětí a tím i výstupní výkon na mnohem vyšší hodnotě, než je výkon zjištěný při testu "key down". Podle "tvrdosti" anodového zdroje a hodnoty kapacit kondenzátorů ve VN zdroji proto lze (protože výkon roste s druhou mocninou napětí) očekávat PEP u PA s GS35b výstupní výkon běžně na úrovni 1,5 kW - což ostatně OK1GTH potvrzuje i u konstrukčního příspěvku, popisující jeho PA. Mějme proto prosím tento fakt na paměti, až budeme sčítat výkony svých PA, které uvádíme do deníku ze závodu. Některé z nich by bylo zapotřebí výrazně korigovat vzhůru. Vyhláška 156/2005 Sb. hovoří o výkonech špičkových (tedy PEP) docela jasně...(!)

73 OK1VPZ