|
Vítám opět všechny čtenáře v dalším čísle EME okna. Začátek roku byl ve znamení velmi dobrých EME podmínek, bohužel většinou v termínech různých závodů a ideální nebylo ani počasí. Přesto se povedlo několik pěkných spojení a na pásmu se opět objevily nové EME stanice z OK. Toliko úvodem a teď již k vašim příspěvkům. První do EME okna napsal Martin, OK1UGA:
Ahoj Matěji. Díky Martine a congrats! První spojení s FY se také povedlo Josefovi OM3BC. Z dělaných 2m EME stanic na svém webu uvádí: VA5LF, UY1HY, K6JEY, LZ2FO, IV3GTH, NR5M, EB5HRZ, OH2BYJ, UA0LW, F1AFJ, FY/DL2NUD, SW8NAC, OH1JCS, EA2BJM, EA2BCJ, LZ2HM, PY2GN, OH9HEU Novou stanicí na 2m EME je Václav, OK3VM. Na webu Zdeňka OM3RM se píše:
Tak konečně je Václav OK3VM
QRV na EME na pásmu 144MHz. Po sáhodlouhých útrapách a destrukci všeho co
měl k dispozici, se podařilo uskutečnit prvních pár QSO. V současné době
je QRV s podobným setupem, jako bylo použito na expedici v E7, to znamená
4 x 7el DK7ZB, transvertor 21/144MHz, PA s GI7B cca 350W OUT, IC756 PRO
III a pár dalších drobností. Seznam stanic udělaných při prvním vyjetí v
noci z neděle 31.1.2010 na pondělí 1.2.2010. Takže díky za info a budu se těšit na příští report. Novou stanicí na 2m EME je také Petr, OK1VEN, kterému se povedlo udělat první QSO s KB8RQ. Petr zatím používá 13el yagi typu ZACH, 200W VLA200 PA a LNA se šumovým číslem cca 0,55dB a FT897. Na webu je pro případné zájemce ke shlédnutí video z výstavby jeho nového stožáru viz http://www.youtube.com/watch?v=xDZE0Gd3HdQ. Takže tolik zatím ve stručnosti a GL v dalších EME pokusech. Když už na tomto místě píšeme o nových stanicích, udělal jsem zajímavý přehled, kdo již v OK a OM udělal alespoň jedno EME QSO. Za období let 1980-2002 to byly na CW+SSB nejméně tyto OK stanice: OK1BMW, 1FM, 1DIG, 1IBL, 1JKT, 1KHI, 1KIR, 1KRA, 1KRU, 1MAC, 1MDK, 1MS, 1OA, 1VVP, 2DL, 2DLR, 2FAD, 2KJT, 2KZR, 2PZW, 2TU, 2VMD, 2ZZ, OK7O, OL5X. Po vzniku JT65 (WSJT) buď digitálním, nebo i CW provozem nacházíme v seznamu tyto OK stanice: OK1BMW, 1CDJ, 1COM, 1CU, 1DFC, 1DIX, 1FAQ, 1FFD, 1IA, 1JX , 1KAI, 1KF, 1KJB, 1KKD, 1KRQ, 1KRY, 1KT, 1KTL, 1MDK, 1MZM, 1PG, 1QI, 1RK, 1TEH, 1UAK, 1UGA, 1VEN, 1VT, 1YA, 1YK, 2AF, 2BX, 2KKW, 2NET, 2PEW, 2PMX, 2PM, 2PMS, 2POI, 2PQR, 2PTC, 2PWY, 2YT, 2TUH, 2ULQ, 2UZL, 2VSO, 2VWB, 2ZAW, 2ZW, OK3RM, OK3VM a OK7FA. Což znamená celkem více jak 70 stanic! Podle deníků RN6BN, HB9Q a EA6VQ potom z OM od roku 2003: OM7CM, OM3WBC (nyní OM3BC), OM3RRC, OM5CM, OM5RRR, OM7AQ a zatím poslední byl OM3CWY Jak je vidět, bohužel stále velmi nízká je aktivita ze Slovenska, ač jsou tu na rozdíl od OK podmínky pro EME podstatně výhodnější. Zatímco v OK jsou stanice většinou "nahuštěné" v blízkosti měst se silnými zdroji rušení, na Slovensku je spousta pěkných údolí, které jsou dobře odstíněné od okolního rušení, nedostatek není ani v zařízení, protože se stačí podívat do výsledkových listin, kolik že klubů vlastní nějaký ten QRO PA. Před 8 roky jsem o aktivitě OM stanic na VKV diskutoval s OM0AAO, který mimo jiné napsal: "Na VKV nepredpokladám nejakú vážnejšiu aktivitu z OM. Nie je to podľa mňa možné. Pamätáš na stretnutie Tatry? Koľko ľudí malo záujem o meranie? ..Chýba "ťahúň". Stanice, ktoré majú výsledky, nie sú veľmi činné na poli šírenia poznatkov (česť výnimkám). Mladšie ročníky si nemôžu pamätať predvádzanie SAT prevádzky Ondrom OK3AU a o WSJT síce počuli, ale chýba im tá povestná iskrička, ktorá by ich zapálila. Raz vidieť je lepšie ako stokrát počuť (alebo čítať)." Tak si říkám si, že by možná stálo zato zorganizovat nějaká letní kurz mladých radioamatérů, kde by se kromě ukázek provozu na 80m a hledání lišky postavilo nějaké čtyřče dlouhých antén a nějaký radioklub by se uvolil k zapůjčení QRO PA. Mimochodem pokud máte pocit, že EME je dominantou pouze starších pánů, doporučuji si přečíst web Viktorie, SV2KBS http://www.qrz.com/db/SV2KBS a komentář na EME mail listu http://www.ok2kkw.com/next/sv2kbs_dubus08apr.htm. Viktorie je stále velmi aktivní během telegrafních EME závodů a šanci na CW QSO máte již s anténním systémem ze dvou 10 prvkových antén. Další část okna bych chtěl věnovat technice. Přesto že již vyšla řada článků o EME v češtině, dostávám často dotazy ohledně různého hardwaru a proto nebude na škodu provést menší rekapitulaci. Takže pokud jste novou stanicí na EME, připravil jsem řešení některých častých dotazů - FAQ: Anténa - jaký je nejlepší typ? - pro prvních několik desítek spojení postačí obyčejná anténa typu 1x 9el F9FT, pokud ale budete chtít něco lepšího, narazíte na otázku jaký typ a zda antén nepoužít více. Pokud zdvojnásobíte počet antén, teoreticky si polepšíte o 3dB, v praxi se ale používá reálnější údaj přírůstku 2,5 až 2,8dB. Důležitý ale není pouze zisk, ale i další faktory. Na problém se dá podívat i tak, jaké je potlačení parazitního bočního vyzařování vícenásobné soustavy ve srovnání s jednou anténou. Proto je důležitý faktor G/T v anténní tabulce VE7BQH (http://www.qsl.net/dk7zb/ve7bqh.htm), protože bere v úvahu nejen zisk, ale také vyzařovací diagram a teplotu vlastní antény. A také proto je porovnávání nějaké "efektivity" antény v porovnání zisk / délka docela ošidné. Jinak lze jednoduše zisk antén v dB přepočítat na skutečný zisk (kolikrát více, než dipól) a porovnat je s délkou. Zjištění pak je, že u nejkratších antén je asi 8x na jednu vlnovou délku, u delších antén ten faktor pomalu klesá a pohybuje se okolo 7 (viz upravená tabulka VE7BQH - sloupec G/L). Je tam vidět, že některé konstrukce jsou lepší (třeba právě DK7ZB 9el.) než jiné. Proto je velmi rozšířeným zvykem používat pro EME antén typu DK7ZB. Nejlepší antény mají tento faktor i nad 7,5x, nejhorší i pod 6x. Ale poměr G/L nic neříká o postranních lalocích, proto je opravdu nejlepší sledovat faktor G/T. Takže shrnuto nejlépe je vybrat si design od DK7ZB, lepé než dvojče antén vychází mechanicky čtyřče s délkou ráhna kolem 5m. Takovéto čtyřče má zhruba zisk 18dBd a vzdálenost antén v horizontální rovině je 3,56m, ve vertikální pak 3,30m, šířka laloku je asi 16°.. Antény cross-pol pro přepínání polarizační rovinou jsou výhodou, problém je ale mechanické uchycení, protože je nutno pamatovat, že anténa by neměla být uchycena ve stejné rovině, v jaké má prvky. Předzesilovač (neboli Low Noise Amplifier) a délka kabelu k anténě - Největší problém je galaktický šum, neboli šum oblohy v součinnosti se šumem okolí, protože nelze přijímat signál slabší, než je úroveň galaktického šumu, i když malé šumové čísla LNA by to třeba umožňovalo. V pásmu 2m při nasměrování antény na galaktický střed zjistíme, že šumová teplota není 290 °K, ale asi 10-násobek, t.j. přibližně 3000 °K. Nasměrujeme-li anténu do oblasti minimálního kosmického šumu, naměříme přibližně poloviční hodnotu, asi 150 °K. Jaký vliv má tato šumová teplota oblohy? Anténa namířená na oblast oblohy vykazující určitou šumovou teplotu se chová jako zdroj šumu o této teplotě. Znamená to tedy, že do vztahů pro minimální přijímaný výkon musíme dosazovat nikoliv teplotu 290 °K, jak jsme u zvyklí třeba u šumových generátorů, ale skutečnou šumovou teplotu antény, tedy šumovou teplotu prostoru, do něhož je anténa namířena. Z toho vyplývá, že v pásmu 2m omezuje citlivost zařízení prakticky šumová teplota přijímače při 150 °K asi na 1,8 dB. V praxi ale většinou půjde o QTH umístněné nikoliv v radiově tichém místě v nějaké vesnici, ale v domácí QTH někde ve městě. Například na okraji Prahy, odkud jezdím EME, je velmi vysoký termický šum, protože prostě je tu mnoho objektů mnohem teplejších, než okolí. Pro příklad: V našem radioklubu pamatujeme na rané EME období na začátku 80. let, kde jsme se pokoušeli o různé EME spojení z OK1KRA, kde byly antény na kopci a viděli na celou Prahu. Několikrát jsme porovnávali příjem se Standou, OK1MBS (nyní OK1MS), který tehdy měl také jen 4 antény a který říkal, že když namísto antény zařadí zakončovací odpor, jak se mu přijímač rozšumí, zatímco v Praze to bylo vždy naopak. V mém případě (u OK1TEH) je rozdíl v příjmu daný pouze tímto šumem na 2m kolem 3dB v porovnání se stanicemi umístěných na moravském venkově. Takže jak je vidět, nemá cenu se honit za nějakými fantastickými LNA a to zvláště v zašuměném městě, postačí obyčejný předzesilovač se šumovým číslem kolem 1dB či přímo předzesilovač implementovaný již ve vašem rádiu (např. RX FT847 má NF kolem 2,5dB). Výhodné může být použití předzesilovače s vysokou hodnotou IP v případě, že bydlíte ve městě nedaleko nějakého silného vysílače. A konečně, nezapomeňte, že LNA jsou na vstupu výkonově nepřizpůsobené a proto pomáhá i změna délky kabelu mezi anténou a LNA, aby na nepřizpůsobeném kabelu vzniklé stojaté vlny tomu LNA co nejlépe "sedly" a vy jste dosáhli optimalizace šumového čísla, resp. šumové teploty RX soustavy anténa - kabel - relé - kabel - LNA. Rádio a jeho stabilita - Na 2m EME stačí stabilita kolem 20Hz za 1 minutu, což jistě nebude velký problém. Například moje FT-847 byla dostatečně stabilní na 2m, ale na 70cm se nestabilita 3x zvětšila. Nestabilita zde byla způsobena umístěním xtalu blízko větráku, který se zapínal při TX a krystal ochlazoval. Řešením bylo vyletovat v hmotě podobné polystyrenu otvor a touto hmotou krystal teplotně zaizolovat. Ostatně návodů, jak zvýšit stabilitu rádia lze najít na internetu desítky. Z komentářů na internetu mezi EME komunitou jsou osobně vypozoroval, že největší problém s nestabilitou má zřejmě IC-746. Počítač a zvuková karta - Asi nejčastější dotaz. Mnozí z vás mají problém, že i když připojili vstup do zvukové karty, v WSJT nedostávají vstup. Zde většinou pomůže dobře si zkontrolovat kabely, protože konektory Jack 3,5 jsou velmi náchylné se nepříjemně vyviklat a také, jestli máte rádio od počítače galvanicky oddělené nějakým tím telefonním NF 600/600 Ω transformátorkem (kromě starých telefonů jsou například časté na deskách starých telefonních modemů). Pokud ani toto nepomůže, je pravděpodobně problém s vaší zvukovou kartou. Proto by jste si nejdřív měli zkontrolovat textové okno ve vašem WSJT, kde by mělo být napsáno "Audio streams running normally". Protože problémy jsou nejčastěji s integrovanými zvukovými kartami na základní desce, nejjednodušším řešením je koupit si někde za 300 Kč jednoduchou externí USB zvukovou kartu. Existuje software, který bych mohl použít při návrhu budoucí EME stanice? - Řešením je výtečný EME kalkulátor od VK3UM, který je zdarma ke stažení na: http://www.sm2cew.com/EMECalc-Ver%207.01%20Install.zip Kde hledat další informace? České a slovenské články o EME najdete téměř všechny online na webu: www.ok2kkw.com/dx_cz.htm#eme
Na závěr ještě stručná informace o mé EME aktivitě (OK1TEH): Na 2m jsem v uplynulém období měl JT65 QSO s DK5SO #, N6RMJ #, VE1KG # , PA3FPQ, UT5UAS, IK2DDR, VE7DXG #, UN6PD # -22dB! (86. dxcc), N1DPM # MA, KI4TZ #, F8DGY #, AA7A a WD4JHD #. Na CW jsem velmi dobře slyšel W7GJ. Na 70cm pak v JT65 DF3RU, W7MEM, NC1I, W7AMI a telegrafem K0RZ (Colorado), SM2CEW (celkem již 45 stanice - initial). A tím se už dostáváme k EME expedicím. Další expedici byl Frank, 3A/DL8YHR z JN33rr. Během 3 dnů na konci února navázal se single 9el XP yagi DK7KF a 111 EME QSO, z OK/OM měl štěstí OK1CU, OK7FA a OM3BC. Když zapadl Měsíc, pokračoval Frank via Meteor Scatter a Tropo, kde se mu podařilo dalších 20 QSO, z OK a OM OM3BC, OK1UGA a OK1MDK. V součastné době začáná EME expedice HS0ZIL, Dan, HB9CRQ z HB9Q na konci března vyjede jako 8Q7QQ a v květnu se na bandu objeví i tým Reného, PE1L z ostrova Mauritius jako 3B8EME. Podrobnější informace se již o těchto expedicí to tohoto EME okna nevejde, takže nezbývá než odkázat na perfektní stránky DL8EBW http://www.mmmonvhf.de/latest.php. Na 70cm bude 16 až 18 dubna QRV 305m metrový radioteleskop v Arecibu a 500W PA pod značkou KP4AO, podrobnější informace najdete v druhé části EME okna z pera OK1DFC a poslední novinky na stránkách OK2KKW.com. A to je již tentokrát opravdu všechno. RŽ 2/2010 pro web OK2KKW přepsal a upravil Matěj, OK1TEH |
