OK0EA@ 6cm

Frequency: 5760.040 MHz Locator: JO70UP ASL[m]: 1355 m Antenna: 12 el. Slot Beam:W + S Pwr: 20mW

Z textu OK1AIY k tomuto majáku:

První pokusy s majákem OK0EA pro 3cm přinesly velmi uspokojivé výsledky, a protože pásmo 6cm je v budoucnu velmi perspektivní, bylo přikročeno ke zhotovení podobné pomůcky i zde na 6 cm.

Pro první zkoušky bylo použito budiče z 3cm komplexu, kde je vyveden na kmitočtu 576 MHz měřící bod (ve schématu označen jako MB), pro kontrolu kmitočtu digitálním kmitočtoměrem. Zde se nabízela možnost tento signál zesílit na úroveň stovek mW a ve veraktorovém násobiči vynásobit 10x. Jako zesilovače bylo použito výkonového modulu typu BGY22, který má velmi dobré vlastnosti a zajistí stabilní provoz. Výkonové moduly mají dnes velké pole použití v oblasti kmitočtů od několika desítek MHz až po 20 GHz. To, co bychom pracně museli dělat z diskrétních součástek na tištěnou desku větších rozměrů, s výsledkem mnohdy nezaručeným, je zde technikou plošné montáže vytvořeno na korundové podložce nepatrných rozměrů. Zapouzdřený modul má korundovou základnu (přizpůsobenou pro montáž na chladič), na které je též vyveden dipól a vf zem. Ostatní vývody již jen přívod buzení a vývod vf výkonu na 50 ohmově impedanci, napájecí napětí, případně regulace výkonu. Výkonové moduly jsou konstruované v různých dimenzích od několika desítek wattů pro provoz FM i SSB, ale vždy v nějakém kmitočtovém rozsahu. 

Obrázek 4

Na obr. 4 je znázorněno vnitřní zapojení BGY 22, který je určen pro zesílení v kmitočtovém pásmu 380 - 512 MHz. Při pohledu na schéma zapojení je patrné, že první stupeň má nastavený pracovní bod v třídě B nebo dokonce AB. Škoda, že i druhý stupeň není takto proveden, neboť spodní konec tlumivky není vyveden na zvláštní vývod. Bylo by jednoduché pak pracovní bod nastavit zvenčí a modul by byl ideální pro provoz SSB.

Zájemce ale mohu ubezpečit, že i na 70cm lze modul BGY 22 použít v SSB provozu tak dobře, že to mnohý ani nepozná (zvlášť, když mu to neřekneme, hi). 

Škoda jen že tento modul je vlastně velmi starý (začátek sedmdesátých let) a zrovna jako nové, moderní součástky od firmy MOTOROLA, TRW, RCA je velmi drahý. Následující zapojení varektorového násobiče je značně náročné. Násobit totiž v jednom stupni desetkrát je velmi problematické, protože, úměrně s číslem násobení, klesá účinnost (podle obr.4 tab.1)

a ze zkušenosti víme, že takové násobiče šesti či sedmi již nedávají prakticky nic. Profesionálně se to ale používá a tak byla podstoupena cesta velice těžká, protože vyvinout takový násobič holýma rukama, bez přístrojů, v amatérských poměrech je přímo troufalost. Díky dvaceti letům zkušeností s různými varaktorovými násobiči se to nakonec povedlo až obdivuhodně. Schéma zapojení je na obr. 5 a potvrdilo se jen to, což už bylo několikrát napsáno. Varaktorové násobiče vyžadují elektricky dokonalou a mechanicky pevnou montáž.

Varaktor (nejlépe "step recovery") musí být dokonale impedančně přizpůsoben k předchozímu zesilovači i k výstupní zátěži. Velmi důležité jsou i pomocné, laděné obvody (sériové), zvané též "Idler kreis", které jsou laděny na ostatní násobky.

Tak například v případě násobiče třemi je pomocný obvod naladěn na dvojnásobek. V případě násobiče čtyřmi jsou nutné obvody dva jeden, na dvojnásobek a jeden na trojnásobek budícího kmitočtu. V případě násobiče deseti byly nutné obvody na dvoj- i trojnásobek. Jsou provedeny pomocí trimrů na 0,5 až 5 pF, se kterými jsou v sérii indukčností (1 závit na průměru 4 mm a Cu pásek široký 3 mm a délce 15 mm). Ostatních několik obvodů je již realizováno jako šrouby M4 ve vlnovodu poblíž varaktoru, dva jsou dokonce i z boku vlnovodu. V podstatě není ani nutné vědět, na který násobek je ten, či onen obvod naladěn. Důležité je, že při tom stoupá výstupní výkon a násobič je v provozu stabilní. Velmi důležité je přitom mít možnost nastavit pracovní bod odporem (trimr M1).Vše hraje až neuvěřitelně dohromady a přesný, univerzální návod nelze všude aplikovat.

Popsaný násobič je realizovatelný ve vlnovodu VO47, a to v jeho zúženém provedení. Bylo použito vlastně hotového zařízení směšovače ze zařízení TESLA, které pracovalo v oblasti 4 GHz. Vlnovod tedy není zcela rozměrově vhodný, ale za pokus to stálo. Profesionální provedení držáku směšovací diody 33NQ52 s vystavěnou blokovací kapacitou 5 pF se nabízelo pro mechanicky dokonalou konstrukci, rovněž pro filtr a několik šroubů M4 tu zbylo dost místa. Filtr a šrouby na zadní straně vlnovodu (za diodou), bylo nutné nejdříve nastavit jako detektor s diodou 33NW52, pomocí vysílače na 5760 MHz. Pak teprve byla místo této diody zasunuta jiná (d604 do WF z NDR), do níž byl vpreparován varaktor. Diody z NDR mají uvnitř miniaturní kleštinu, do které je možno zasunout Schottkyho diodu a tak zkusit například náhradu ve směšovači.

Po vysilujícím experimentování bylo nakonec dosaženo výkonu 10 - 20 mW a stabilní funkce násobiče. Jako antény bylo použito úseku vlnovodu se štěrbinami, jako v provedení pro 3 cm. Kmitočet je zatím 5760,030 MHz a první zkoušky dopadly rovněž velmi dobře.

OK1AIY (2001)

Použitá literatura:

1) UKW Berichte 3/81 DK3UC: SSB na 10368 MHz

2)Pavel Šír a Jiří Koukol: Technika SSB na pásmu 5760 a 10368 MHz