PODVODY NEBO MACHINACE ?

(přepis úvodníku časopisu KRÁTKÉ VLNY z podzimu roku 1992)

Na setkání v Holicích bylo slyšet oznámení, že v roce 1993 bude hrazena ČRK (jen pro členy) QSL služba, objevily se prostředky na údržbu FM převaděčů, plánuje se rozvoj sítě Packet radio. Toto jsou jistě potěšitelné zprávy, ale většina si jistě položí otázku, kde se najednou vzaly, resp. vezmou peníze na tyto účely. Odpovědí může být materiál, který předložil prezidiu STSČ 16.9 t.r. jeho prezident, Ján Brosz:

"Podmínky a návrh výhodnější formy založení investičního fondu, investičních společností nebo jiné formy využití volného kapitálu".

Materiál obsahuje následující zdůvodnění:

"Materiál je předkládán jako informace o možnostech investovat volné finanční prostředky".

Obsahuje tyto přílohy:
1. Založení banky
2. Založení pojišťovny
3. Investiční společnost a investiční fondy

Pokud si uvědomíte výši kapitálu, který je nutný k založení banky, pojišťovny či investičního fondu, je nutno položit si otázku - kde se takové obrovské prostředky vzaly. I zde je možno najít odpověď - již koncem minulého roku se objevily zmínky o tom, že majetek bývalého Svazarmu bude privatizován. Předpokládaný výtěžek ve výši 220 milionů Kčs měl být rozdělen mezi 17 členských svazů STSČ.

Majetek tedy rozdělen nebyl. To je na první pohled moudré rozhodnutí, které by mohlo teoreticky zabezpečit hmotné zázemí k naší činnosti, jenže teorie je jedna věc a praxe druhá.

Nejdříve je nutno si uvědomit, jak mohl bývalý Svazarm nashromáždit takový majetek. Důvodem byla především jeho masovost, neboť sdružoval kolem 1 milionu členů, majetek ve výši 220 Kčs na člena tedy není ničím ohromujícím. Dalším důvodem, nikoli zanedbatelným, bylo jeho ideologické působení na masy a jeho fanatická oddanost ideálům socialismu - inu lojalita se vyplácí v každém režimu, ale obzvláště v totalitním.

Velká část členů Svazarmu byla v této organizaci proti své vůli, drtivá většina těchto nedobrovolných členů vycházela z řad těch, kteří potřebovali ke své činnosti povolení, k jehož vydání bylo jednou z podmínek i členství ve Svazarmu - tedy i radioamatéři. Naprosto logickým vyvrcholení po událostech listopadu 1989 bylo naprosté spontánní odmítnutí Svazarmu.

Nelze také opomenout další vývoj situace. Potvrzení dosavadního stavu nastalo v roce 1990 ve Zlíně, kdy byl (stejnými lidmi) v jeden okamžik zrušen Svazarm a zároveň založena jeho nástupnická organizace - Sdružení technických sportů a činností, STSČ. Přičiněním agentů StB, komunistů a mocichtivých soudruhů se radioamatéři stali také jedním z členských svazů tohoto svazarmovského pohrobka. Nástupnická organizace se zmocnila veškerých práv a majetku a jeho pomocí začala k sobě přitahovat další členy. Svazarmovská radioamatérská špička, která nechtěla ztratit vliv a prestiž zaujala místa ve vedení této organizace, tím si zajistila i výhody, vysloužené spoluprácí s StB a komunistickými funkcemi.

Podobný postup byl praktikován i v některých postkomunistických zemí střední Evropy, např. pokračovatelem sovětského DOSAAFu se stalo ruské sdružení OSTO, inu soudruzi zůstali jednotní bez ohledu na společenské změny.

Ne všichni radioamatéři se nechali oklamat, ne všichni měli ze Svazarmu výhody, proto zcela logicky vznikla radioamatérská sdružení, která STSČ odmítla po všech stránkách - jak jeho systém, tak jeho představitele. Existují, jsou aktivní a navzdory chmurné perspektivě a finančním těžkostem roste (v roce 1993) počet jejich členů. Další podstatnou částí jsou radioamatéři, kteří odmítají jakoukoli organizaci - těch je odhadem 40 - 50%.

Bilance tedy vypadá následovně - kolem 20% amatérů je členy organizací, které daly přednost demokratickým principům a odmítly STSČ. S neorganizovaných tvoří většinu OK. Přesto se STSČ zmocnilo všeho majetku a všech práv a všechno směřuje k tomu, že tento budou moci využívat jen ti, kteří se podrobí a stanou se členy svazů STSČ. Tento stav nás tedy opravňuje ke konstatování, že STSČ a jeho radioamatérské svazy, zejména ČRK, SZR a SMSR okradly československé radioamatéry. Oblíbeným sloganem představitelům těchto organizací je "dej se k nám a dostaneš, když se k nám nedáš plať". Vskutku sverázná představa o demokracii.

STSČ tedy prochází obdobím jakési transformace - mnozí odcházejí (zakládají soukromé společnosti), z bývalých svazarmovských úředníčků, kteří si po listopadu rozdali tituly prezidentů se stanou ctihodní bankéři a členové správních rad a z řadových členů ČRK, SMSR a SZR křoví, vděčné za sliby i za každý drobeček z pánského stolu. STSČ se stane nezávislým na státních dotacích a monopol na domácí i zahraniční zastoupení zůstane udržen. Radioamatéři mimo ČRK budou znevýhodňováni, měkčí povahy odpadnou a pokorně se zařadí tam, kde jsou aspoň nepatrné výhody, mnozí další zcela znechuceni opustí všechny organizace. Křiklavé případy současných představitelů, kteří dříve patřili k elitě a spolupracovali s StB zmizí, ale jejich místa zaujmou jiní - sice nezkompromitovaní, nicméně lidé bezcharakterní, jdoucí výhradně za svým prospěchem.

Nám nezbývá, než smutné zkonstatování: na majetek Svazarmu máme právo stejně, jako všichni ostatní. Máme právo na satisfakci za veškeré ponižování při prodlužování, máme právo na náhradu za vnucené brigády, povinné docházení do klubů, nedobrovolnou účast na nařízených manifestacích a vynucený výcvik branců, který urážel nejen nás, ale i samotné brance. Toto právo je bohužel jen morální, neboť je může pár nenasytných jednotlivců libovolně pošlapat s požehnáním úřadů.

Našim členům můžeme nabídnout opravdu málo a nelze očekávat, že se běh věcí v dohledné době obrátí. Z toho mála snad jediné bude, že se mnozí z nás budou za každou cenu snažit, aby se neopakovala historie s ČRA po roce 1968, abychom se nedočkali opět povinného členství v ČRK. Bohužel ani zde nejsou vyhlídky příznivé - prodlužování koncesí (v roce 1992) bylo opět zavedeno a Inspektorát radiokomunikací spolupracuje čile a ochotně, ovšem pouze s ČRK, inu vrána k vráně sedá...

Závěrem bychom chtěli položit členům Českého radioklubu a SMSR několik otázek:

1. Opravdu vám nevadí být členy postkomunistické organizace vedené estébáky?

2. Opravdu vám nevadí být členem organizace, která ostatní okradla o majetek a která pomocí ekonomického nátlaku ostatní nutí ke členství?

3. Opravdu vám nevadí být členy organizace, kde sami nemáte možnost si zvolit své představitele, nevadí vám, že za vás volí jiní?

4. Opravdu vám nevadí si nechat zaplatit QSL službu z peněz, které měly sloužit i těm, kteří si tuto službu musí platit sami?

5. Opravdu si myslíte, že je vás většina? Věříte, že vedení ČRK či SMSR jedná správně a morálně?

6. Nejste členy těchto organizací jen proto, že existuje možnost, že organizace za vás něco zaplatí?

Předpokládáme, že si odpovědi ve svém svědomí přeberou ti z vás, kteří nějaké mají. K těm, kteří hájí Český radioklub, že je to jediná organizace, která něco dělá jen tolik: ČRK dělá, protože má prostředky. Organizace bez prostředků mnoho dělat nemohou. Svazarmovští generálové nevytvořili nic - majetek vznikl dlouhodobou prací nás všech a z našich daní. Československý radioklub a jeho členské svazy si nyní za tyto prostředky zajišťují reklamu a jeho aparát funkce a příjmy.  To schvalujete?

Napsal časopis KRÁTKÉ VLNY roku 1992

Přepsal OK1TEH (listopad 2000)