Proč to neříci slovy? [1948]

Dr. Jiří Holda, OK1DR.

Jak jednoduchý je způsob volání všeobecné výzvy telegraficky - a stejný v celém světě, tak mnohotvárné a často velmi se lišící je volání všeobecné výzvy telefonické. Ta mnohotvárnost se projevuje nejen při volání na vyšších frekvencích u různých národů, ale i volání telefonické domácích stanic, určené pouze pro domácí stanice, je velmi rozdílné.

V jednom z minulých čísel Krátkých vln byl nadhozen námět, zda by někdo nemohl vynalézti nějaké volání, které by nahradilo dosud užívané volání všeobecné výzvy. Také byly již učiněny na pásmu pokusy použítí nového volání (Vševýzva), ale bojím se, že to nezní o nic lépe, než ta všeobecná výzva. A to ještě bychom se měli poraditi se znalcem češtiny, zda je toto volání česky správné. Myslím, že vůbec dotaz u několika dobrých znalců češtiny by nám mohl pomoci při vynalézáni nového způsobu volání. Také Američané se snaží nalézti něco, co by nahradilo jejich ,,CQ calling“ - ale zdá se, že i jejich snahy nemají mnoho úspěchů; a zdá se také, že ani ta snaha něco nalézti není nijak příliš vážně míněna. Dokonce i Angličané po celém světě, kteří před válkou téměř soustavně používali volání ‚ ,,Hallo, Test" se všeobecně obrátili k tornu CQ calling.

Je pravda, co namítají mnozí, že volání všeobecné výzvy je dosti dlouhé, ale cožpak volání, jímž doporučují Američané na hraditi volání „CQ calling“ je kratší? Vždyť právě z vedení ARRL vyšel návrh, aby bylo místo toho použito volání, jež je asi tak české „Volám kteroukoliv stanici pracující na 80 metrech“. Také amatéři četných jiných států mají svoje speciální volání - Appel géneral, Allgemeiner Anruf atd. -. A tak jako my rozumíme, jestliže takový Holanďan volá svoji všeobecnou výzvu v holandštině, je už i naše všeobecná výzva v Evropě tak vžita, že na ni často někdo odpoví. Platí-li naše volání cizině, každý z našich fonistů jistě alespoň promísí toto volání i voláním v nějaké jiné řeči, světové, a tím je účelu vyhověno. A voláme-li skutečně jenom naše stanice, pak není třeba volati dlouho a padá námitka, že volání „Všeobecná výzva“ je zbytečně dlouhé. Myslím, že někdy daleko více zdržení a rušení způsobí, jestliže někdo opakuje třikrát za sebou report, i když dostal před tím 59FB, bez QRM i QRN.

Ještě jen malou poznámku k tomu případu, voláme-li vše obecnou výzvu pro cizinu. Často odpoví stanice cizí I tehdy, zaslechnou-li volání české všeobecné výzvy. Ale daleko jistější a spolehlivější bude, zavoláme-li k tomu anebo místo toho jen některou řečí světovou. Míříme-li své volání na východ, bude nutné a doporučeníhodné zavolati rusky. Míříme-li na jiné světové strany, budeme volati anglicky, nebo francouzsky, nebo i německy či španělsky. Nezapomínejme ovšem, že mezinárodní dorozumívací řečí v radiu bude zatím stále ještě angličtina. Ti, kdož pracují fonicky na vyšších frekvencích, zvl. na 14 a 28 Mc/s, jistě přiznají, jak často jim odpoví stanice ze státu, kde mateřská řeč je třebas španělština, anglicky. Někdy sice je ta angličtina podobná více té španělštině nebo zní více česky než skutečná angličtina, ale srozumitelná je nám také. Nebo ještě lépe než pravá angličtina takového Yorkshiru (při tom bych rád upozornil, že výslovnost q v angličtině je kjů, nikoliv ků - nebo kvé, pozn. red.). Problém přeplnění pásem se někdy stává obtížný a stále obtížnější a bude proto nutno udělati vše, abychom i fonisté pomohli toto přeplnění odstraniti. Je samozřejmé, že fonisté přeplňují pásmo více než telegrafisté a proto musí tomuto problému věnovati více pozornosti. Jedním způsobem, jak snížiti rušení na pásmech, je urychlení telefonického volání i spojení.
Mnozí fonisté, hlavně však ti, kteří dříve pracovali výhradně telegraficky, se domnívají, že urychlí provoz, jestliže budou užívati Q-kodexu. To je omyl. Q-kodex byl vynalezen a zdokonalen jen a jen pro telegrafii. Tam má svůj význam a telegrafický provoz bez něho je nemožný. Používán při telefonii není hezký a zdržuje.

Jedna z nejšerednějších telegrafických zkratek, která se někdy vyskytne při fonii, je telegrafické znázornění smíchu. Prosím, uvažujte, telegrafem není možno ten smích nijak jinak vyjádřiti, jen tím Hl, avšak slyšíte-li to při řeči, jde z toho téměř mráz po zádech. Nemohu si pomoci, ale kdykoliv tohle slyším, vždy mně to připomene jednoho čtyřnožce, který vydává podobné zvuky. Proboha, což se nelze do mikrofonu za smát, když je něco k smíchu? A nemám-li tam nic, čemu bych se s chutí zasmál, pak co vlastně má vyjádřiti to zahýkání? Před časem jsem zde měl jednoho přítel - také OK, který vysílá na telefonii - a při fonickém spojení S druhou stanicí jsme zaslechli srdečné zasmání protistanice. Tu onen návštěvník pronesl: „Ten člověk tam opravdu musí mít něco k smíchu“. Ano, opravdu tam musil mít něco k smíchu, a proto se zasmál a nehýkal. A není-li to k smíchu, pak není třeba hýkat. Také zavolání Tá-ty-tá není nijak hezké. Proč tá-ty-tá? Proč neříci hezky česky: „přepínám“, nebo „volej“, nebo „vysílej“? (Pozn. red.: Anebo proč říkat „Santiago Kanada“ na ukončení spojení, nebo „Santiago 9“ při oboustranně dokonalé čitelnosti?) V cizině už je to teď poměrně řídké, odstraňme to také ze svých spojení. Končíme-li volání všeobecné výzvy, je pak lépe říci: ,,Prosím volejte“ nebo „prosím, volejte OK1DR, přepínám“, nebo ,,přecházím na poslech“. Probůh, jen ne ,,přecházím na všeobecný poslech“ - to je hrůza! Mluvíme-li již se stanicí, pak stačí, řekneme-li hezky česky „Zde OK1DR přepíná pro stanici OK1SC, prosím, volej!“ Je-li to spojení mezi národní, pak v prvním případě řekneme na př.: „Please, come in somebody“, v druhém případě je to už složitější, ale také bez toho tá-ty-tá to jde hezky. To anglické standíng-by je takové zřetelné. Později uvedu doslova takový případ provozu v angličtině.

Je zajímavé, že i v Americe vzniklo před časem tažení, zahájené samým K. B. Warnerem, aby bylo odstraněno volání ,,CQ-calling“ a nahrazeno jazykově správným a hezkým voláním, jehož doslovným překladem, bohužel delším než anglický originál, jest naše české ,,Volám kteroukoli stanici pracující (fonicky) na osmdesáti“. Udávání pásma mělo by dnes vlastně býti anachronismem. Ale vyskytuje se tak hojně na celém světě, že je asi nic na světě neodstraní. Také užívání ostatních kodexových zkratek není nijak hezké ani úsporné a rozhodně ne rychlejší než otevřená řeč. Proč říkati moje QRA zde je Pardubice. Nezní to lépe a není to rychlejší když řeknu ,,Bydlím v Pardubicích“, nebo „moje stanice je nyní umístěna dočasně na Benecku“? Nebo „Jsi zde rušen interferencí s nějakou stanicí telegrafickou“ či ‚ ‚Máš zde velké rušení atmosférickými poruchami“ je jistě lepší než vykládat tohle v kodexu. Rovněž udávání čitelnosti a síly stanice je daleko lépe proveditelné v řeči otevřené ať česky nebo v jiné řeči. Vaše RST je zde 59FB zní daleko lépe řeknete-li protějšku: Citelnost vaší stanice je zde stoprocentní, síla je 9, modulace velmi pěkná. Máte-li report trochu jiný, nemůžete stejně v kodexu vyjádřiti, že se mu v modulaci objevuje vrčení - musíte mu to říci pěkně otevřenou řečí. Neříkejte ovšem při fonii protějšku, že čitelnost jeho „signálů“ je taková či taková, poněvadž při telefonii nejde o signály, nýbrž o řeč či telefonii. A jestliže jste např. protějšek i vy rušeni ať už interferencí nebo atmosférickými poruchami, je daleko jistější, mluvíte-li otevřenou řečí, poněvadž oba rozumíte lépe, jestliže vám někdo vykládá, že jste rušen a mluví při tom zřetelně, než řekne-li RST 24.

Jestliže je rušení na pásmu větší, je lépe spellovati ihned při volání! Je to také rychlejší a odstraní se tím mnoho rušení na pásmu. Volám-li všeobecnou výzvu v takovém případě, volám ihned při volání své značky . . . zde volá OK jedna David Radio a nikoliv nejdříve OK1 Dé eR. Proč? Stejně musím spellovati a pak je to jen zbytečné zdržování, jestliže nejdříve říkám DR a pak David Radio. Voláme-li všeobecnou výzvu pro cizinu, pak je lépe i za dobrých podmínek pokud možno svoji značku spellovat, poněvadž každá řeč svoji abecedu jinak vyslovuje a pro cizince naše Dé eR nic nepovídá. Jestliže ovšem voláme všeobecnou výzvu jinou řečí bez spellování, musíme znáti dokonale výslovnost jejich abecedy! Proto spellování již od začátku je nutností při všech výzvách, platících pro cizinu. Zbytečně zdržuje, jestliže užíváme spellování a současně ještě vysvětlujeme, jak to spellování děláme. Na příklad je zbytečné volati: Zde volá ok jedna Dé jako David eR jako Radio. To slůvko jako je zde zbytečné, zdržuje provoz, pro cizince je nesrozumitelné a vzniklo pravděpodobně z anglického způsobu spellování, na př. Dí for David; tam je více pochopitelné, ale při volání značky také zbytečné. Něco jiného je, jestliže na př. spellujeme jméno svého bydliště, Pardubice. Pak je naopak lépe říkati P jako Pavel, A jako Adam atd. Pro cizince je pak nutno užít slůvka for (žádné rrrr na konci nedrnčí, pozor!) Pokud se týče fonetické abecedy, byla zavedena ve Spojených státech nová a byla nedávno otištěna v Krátkých vlnách. Pro naši výhradně domácí potřebu se dobře nehodí a bylo by lépe, abychom si jíž opravdu zavedli také takovou domácí fonetickou abecedu (viz i nedávné doporučení OK1KSR!). V USA totiž bylo zakázáno při užívání fonetické abecedy používati jmen měst, zemí a států nebo hor či řek. Navrhuji proto, aby také zde byla zavedena oficiální abeceda a vyhlášena ČAV jako závazná. Bez těch jmen států atd. A s přihlédnutím k správné češtině a k hezké češtině. Pro ty fonisty, kteří pracují hodně s cizinou, je pak velmi doporučeníhodné, aby si abecedu ARRL vzali do paměti a hlavně aby se jí naučili správně používat a správně vyslovovat.
Příště také otiskneme abecedy několika světových řečí, na pásmech se nejvíce vyskytujících, se správnou výslovností.

Pokusím se nyní na příkladech nejprve v češtině a pak v angličtině uvésti schéma takového rychlého a při tom srozumitelného volání pro fonisty.

1. Gramofonovou hudbou zkouším modulaci svého vysílače. Pak přecházím na volání všeobecné výzvy. Všeobecná výzva. zde volá OK jedna David Radio. OK jedna David Radio volá kteroukoliv stanici pracující fonicky. Prosím volejte OK jedna David Radio. Přepínám.

2. Volám stanici OK jedna Pavel Ludvík . . . Slyšíš-li mé volání, prosím, zavolej OK jedna David Radio. Přepínám.

3. OK jedna Pavel Ludvík (jednou; je-li rušení, tedy 2 až 3krát); zde ti odpovídá OK jedna David Radio.

4. Text, ovšem bez použití Q-kodexu.

5. Milý příteli, děkuji ti za milé a pěkné spojení, loučím se s tebou, přeji ti. .. Zde stanice OK jedna David Radio končí se stanicí OK jedna Pavel Ludvik a přejde na poslech pro kteroukoliv jinou stanici, která by chtěla navázati spojení. Prosím volejte OK jedna David Radio. Přepínám!

nebo: . . . končí dnešní vysílání a zavírá stanici. V angličtině by to bylo asi takhle - a lze to prakticky použíti mezinárodně pro kterýkoliv stát:

1. Test of modulation - this is Czechoslovak station OK one David Radio. Czechoslovak station OK one David Radio calling CQ. CQ calling. . ‚ this is Czechoslovak station OK one David Radio, OK Number one, David Radio. Caliing any amateur station. ‚ . this is Czechoslovak station OK one David Radio, calling CQ. Please, come in somebody.

2. Hallo, G two Henry Henry Nancy (vícekrát za sebou) .. this is Czechoslovak station OK ono David Radio.. ‚ calling you and standing by. (Američané zde ještě užívají: Go ahead!)

3. G two Henry Henry Nancy .. OK one David Radio returning.

4. Text zase podle možnosti bez použití Q-kodexu. QRA jest: I am located at Pardubice, in Prague. You are interfered by some telegraphy, there are many atmospherics. RST: Report for you: Readability 1 až 5, Strength 1 až 9, good, nice, fine, bad modulation. Zde si ovšem ten kdo nezná řeč musí pomoci použitím Q-kodexu, ale, kde možno, vyhne se tomu.

5. Dear Old Man, thanks for this nice contact, good night, and cheerio, OM! (Kdo zná řeč lépe, vyhne se ovšem takové tomuhle strohému rozloučení a poví protějšku mnohem více!) This is Czechoslovak station OK one David Radio signing oif for G two Henry Henry Nancy. Good night, Old Man. OK one David Radio standing by for any other call. Please, come in somebody; nebo, zavíráme-li: OK one David Radio closing down.

Příklad tohoto spojení v angličtině jsem úmyslně uvedl jen velmi zkrátka, pro ty, kdož neznají anglicky. Je nutno, aby se alespoň naučili výslovnosti těchto několika vět, poněvadž tím také umožní ostatním čekajícím stanicím, aby věděly, že už mohou volati, nebo že zavřely stanici.

Nezapomeňte nikdy ohlásiti uzavření stanice!

Nakonec ještě jednu připomínku. Neužívejte nikdy jenom značku stanice, ať již své, nebo protějšku bez národního prefixu, například volám stanici jedna Pavel Ludvík nebo tady jedna David Radio. Není to hezké, není to srozumitelné, a není to vaše značka, neboť vám byla přidělena OK jedna atd.

Přepsal a upravil pro web ok2kkw OK1TEH v roce 2007