V Ženevě probíhá světová radiokomunikační konference WRC.

Přijdou VKV radioamatéři o možnost provozu na 70 cm?
_________________________________________________________

Jak jsme již uvedli zde, zde a zde, existuje bohužel poměrně velká pravděpodobnost, že na Radiokomunikační konferenci v Ženevě bude odsouhlasen nový kmitočtový příděl, a to, že v radioamatérském pásmu 432 až 438 MHz bude zavedena nová profesionální satelitní služba - radarový průzkum přírodních zdrojů Země.

Jak jsem slíbil na jednání na Třech studních, na přelomu května a června jsem jménem OK-VHF Clubu a jménem českých VKV radioamatérů obecně navštívil zodpovědné pracovníky zahraničního a kmitočtového odboru ČTÚ, abych se pokusil vysvětlit, jak klíčovým problémem pro budoucnost radioamatérského hnutí by takové rozhodnutí bylo a přesvědčit tyto  představitele ČR, aby zkusili ještě na poslední chvíli (konference začala v prvním červnovém týdnu) pro evropské radioamatéry něco pozitivního udělat.

Byl jsem přijat ing. Duchačem a ing. Zemanem. Na jednání jsem si m.j. připravil podklady, uvedené  tady, tady a tady.

Ing. Zeman, který za zahraniční odbor ČTÚ připravuje podklady pro konferenci se mně věnoval téměř 2 hodiny (díky!) a snažil se vysvětlit všechny aspekty tohoto problému.

Otevřeně řečeno, situace je velmi špatná.

Potřeba zavést radarovou družicovou službu civilního radarového průzkumu přírodních zdrojů Země je na světovém radiokomunikačním fóru diskutována již více, než 10 let. Tento systém by měl primárně sloužit k monitorování zalednění v polárních oblastech (a tak sledovat postupující úbytek zalednění, související s oteplováním klimatu), rozsah těžby dřeva a stav tropických deštných pralesů, rozsah vegetace v pouštních oblastech, ale také například ústup ledovců v horských oblastech (i v Evropě).

Navrhovaná služba  by měla být s ohledem na odrazivost zemského povrchu pokud možno kmitočtově umístěna v pásmu do 500 MHz, nejlépe mezi 420 až 470 MHz, m.j. také proto, aby se nepojevil negativně útlum při průchodu signálů běžnou oblačností. Není však tajemstvím,  že tato kmitočtová pásma jsou dnes již celosvětově doslova "přecpány" všemi možnými komerčními službami a tak nalézt několik MHz pásma, kde by tato služba mohla být umístěna, aniž by způsobila nežádoucí rušení jiným radiovým službám, je prakticky nemožné, a také proto se rozhodnutí v této věci stále odkládalo.

Nakonec tedy (jak také jinak, že...) bylo připraveno pro letošní konferenci doporučení tuto službu zavést v kmitočtovém segmentu 432 až 438 MHz, protože v tomto pásmu je celosvětově relativně málo komerčních radiových služeb. Toto pásmo je vedle radioamatérské radiové služby alokováno také pozemním pevným a pohyblivým službám a (vojenské) radiolokaci. Dalším uživatelem tohoto pásma jsou zařízení krátkého dosahu (například dálková ovládání centrálního zamykání aut apod.).

Představitelé, kteří připravili doporučení zavedení radarové služby průzkumu Země vycházeli z následujících předpokladů:

Svoji roli zde pochopitelně mělo i (bohužel) relativně řídké užívání tohoto pásma radioamatéry mimo Evropu a v neposlední řadě také nedostatečný odpor IARU.

Situace týden před zahájením konference byla tedy taková, že valná většina národních telekomunikačních regulátorů se vůči zavedení této služby nevyslovila negativně, ale naopak ji podporuje. Proto  bylo pro materiály jednání konference připraveno ve věci jednacího bodu 1.38 doporučení, jehož plný text včetně dalších dokumentů, týkající se této problematiky, najdeme díky ochotě zástupců ČTÚ zde.

_______________________________________________

Co tedy nastane:

především je nutno řící, že pravděpodobnost, že by nová kmitočtová alokace pro tuto službu byla odmítnuta, je velmi nepravděpodobná. Na konferenci se bude hlasovat za Evropu jednotně v rámci sdružení CEPT, přičemž CEPT zavedení této služby podporuje. Podmínky sdružení CEPT zavazují své členy, aby navenek vystupovali jednotně, pokud při přípravě materiálů nevznesli proti doporučení protest. Procedura je (velmi zjednodušeně) taková, že pokud některá z členských zemí sdružení nesouhlasí s navrženým textem doporučení, má jen dvě možnosti - buď se zdržet podpory (ale potom nemůže na světovém jednacím fóru hlasovat proti), nebo připraví svůj vlastní protinávrh příslušného doporučení a teprve pokud tento návrh není v rámci CEPT přijat, může tato členská země oznámit ostatním členům CEPTu, že s ohledem na své specifické zájmy bude na konferenci hlasovat odlišně od názoru CEPT... Výsledkem jednání CEPT k jednacímu bodu 1.38 bylo, že pouze dvě země (Itálie a Belgie) se zdržely podpory, zatímco ostatních 30 členů návrh doporučení uvedený v jednacím bodu 1.38 odsouhlasily... tedy v Ženevě bude Evropa hlasovat jménem CEPT jednotně pro přijetí tohoto návrhu.

Situace v ostatním světě je také většinou kladná. Negativní postoj k návrhu oznámily pouze Spojené státy (USA k tomuto postoji vede především obava o rušení svých vojenských radiolokátorů a i když se třeba její zdůvodnění odmítavého stanoviska točí i okolo radioamatérů, je třeba si uvědomit, že vojáci mají přednost), zatímco ostatní země amerického kontinentu návrh podporují (m.j. i Kanada, Argentina a Brazílie). Také 3.region nevyslovil žádná negativní stanoviska. 

Pravděpodobnost, že bude (pravděpodobně s účinností od 1.ledna 2004) nová kmitočtová alokace družicové radarové služby skutečně přijata, je tedy více, než 90 %. Kdy ten černý den pro radioamatérskou službu přijde, můžete sledovat na aktuálním zpravodajství ze Ženevy, které je uvedeno tady pod heslem "WRC-03 Highlights".

 

Co bude dál ?

Dá se očekávat, že Francie, která je velkým propagátorem umístění této radarové služby (parametry budou pravděpodobně přibližně odpovídat projektu, uvedeném zde pod označením SAR1), zkušebně co nejdříve zprovozní svoji již na oběžné dráze umístěnou radarovou družici Mimosa.

Vzhledem k tomu, že se jedná o "nízkoletící" družici, její oběžná dráha ji přivede nad naše hlavy vždy přibližně po 2 hodinách. Pokud bude její radar zapnut, je jasné, že jakákoli radioamatérská komunikace (s výjimkou FM QSO na krátkou vzdálenost) bude po dobu, kdy je družice nad obzorem (cca 20 minut), prakticky znemožněna. Zatím nezodpovězenou otázkou je, jak kmitočtově "široké" rušení radar na družici způsobí, zda bude možná nějaká dohoda s provozovatelem družicového systému (což je spíše z říše snů...), aby byly parametry radarového vysílače na družici nastaveny tak, aby se omezilo rušení alespoň na DX začátku 70 cm segmentu úzkopásmových provozů (432.1 až 432.4 MHz), či snad bude možné usilovat i o dohodu spočívající v omezení provozu této družice (při průletech nad Evropou) pouze na všední dny tak, aby alespoň na VKV závody, které jsou o víkendech, bylo pásmo nerušené...  A nic nám nepomůže, že podle nového radiokomunikačního řádu je tato družicová služba podružná a nesmí tedy způsobit rušení primární radiokomunikační službě, které bylo toto pásmo přiděleno, což je u nás radioamatérská radiokomunikační služba.

Určitý nástroj k takovému jednání s provozovatelem družicového systému nám dává i ustanovení ITU-R-SA.1260, kde se říká, že: "that further study is required to determine any potential of interference between active spaceborne sensors and the amateur-service (primary in Region 1 and secondary in Regions 2 and 3), including the amateur-satellite service, in the band 430-440 MHz, in order to develop appropriate technical and operational measures for their coexistence."

Teoreticky můžeme dokonce namítat i vůči ČTÚ, že nám způsobil újmu tím, že svým jednáním (nepodal na mezinárodním fóru protest) se podílel na zavedení služby, která, přestože je sekundární, působí přerušení provozu primární radiokomunikační službě... Můžeme se dokonce obrátit na soud...

Prakticky se také můžeme domluvit jako radioamatéři v rámci celé Evropy, otočit své antény nahoru a dávat CW výzvu po dobu celého přeletu družice. Přijímače na družici pochopitelně budou zcela zahlceny a provozovatel družice snad potom konečně pochopí, že bude lepší se s radioamatéry dohodnout (například na tom, že během víkendů, nebo alespoň během VKV závodů bude ten "šroťák" vypnut).

Můžeme se také pokusit úzkopásmový segment DX provozu na 70 cm přestěhovat z 432 na 430 MHz, kde bude (snad) od radaru na družici menší rušení, i když si tím pravděpodobně znemožníme spojení s radioamatéry některých evropských zemí, kteří mohou vysílat až od 432 MHz výše...

Co tedy musíme udělat co nejdříve ? Musíme především jednat. Měla by se zorganizovat schůzka všech evropských radioamatérských VKV manažerů, společně s dalšími fundovanými  lidmi, kteří by byli schopni v této věci efeltivně lobbovat a zkusit na tuto schůzku pozvat také představitele ESA (Europe Space Agency) a pokusit se dohodnout tak, aby byly vzájemné problémy (také my můžeme provozovateli družicového systému způsobit značné potíže) co nejvíce eliminovány. Můžeme se dokonce pokusit získat podporu i některých národních telekomunikaních regulátorů.

To ovšem už není úkol pro představitele jednoho radioklubu, který vám píše tento příspěvek, ani pro jakéhokoli představitele kterékoli z národních  radioamatérských asociací, ale spíše pro velmi dobře informovaného představitele IARU, který je dostatečně zdravě asertivní a přitom všeobecně uznávaný, mimořádně inteligentní, velmi dobře informovaný, jazykově vybavený  a přitom schopný jemného diplomatického jednání. Obávám se že v současné době ve vedení IARU takového člověka nevidím. Zvláště potom, kdy se snahy představitelů IARU vstoupit do jednání s ITU i dalšími regulátory soustřeďují na tak podružné záležitosti, jako je možné rozšíření pásma 7 MHz, nebo otázka zkoušek z CW pro přístup na pásma pod 30 MHz.

Užívejme si tedy pásma 70 cm, dokud ho skutečně máme. Na slyšenou o Polním dni 2003 !

v Praze 23.6 2003

OK1VPZ

PS:  SARs = Synthetic Aperture Radars, EES = Earth Exploration Satellite