Na webových stránkách ČAV se objevila úsměvná filipika proti výše uvedenému článku. Stranou ponechám v preambuli uvedené osočování mé osoby a také opětovné vysmívání všem těm, kdož mají něco společného s VKV (jak je to ostatně od "špičkových" čavích radioamatérů v posledních dvou letech víceméně zvykem) a soustředím se proto jen na několik faktických poznámek.

Martin se ve svém vyjádření,  dopouští několika vážných mystifikací, přičemž nejpodstatnější je ta, která říká, že šum na KV pásmech nemá se šumem na VKV nic společného.

Pokud by tomu tak bylo skutečně, žili bychom v jakémsi virtuálním světě, kde neplatí fyzika (ostatne to se nám někteří nekritičtí příznivci CW provozu na KV snaží namluvit už dávno). Naštěstí tomu tak v reálném životě není a skutečný šum proto je a i nadále bude bez ohledu na kmitočet projevem neuspořádaného termického pohybu elektronů, který má z fyzikálních principů statistický charakter a který lze docela dobře matematicky popsat. A právě o tom píšu ve svém článku, na který Martin (pro mne nepochopitelně) s takovým opovržením reaguje.

Takzvaný KV šum, o kterém Martin píše, proto není šumem, ale rušením. Souborem mnoha různých druhů rušení, kterých je nepochybně velké množství a které se proto mohou jevit technicky nezkušenému KV operátorovi (ktery nemá tu neocenitelnou VKV zkušenost s reálným termickým šumem, ze kterého se doluje opravdu slabý - EME signál jednou s telegrafním filtrem a podruhé s filtrem SSB) skutečně jako šum, ačkoli jsou spíše mnoha různými "škvrčeními". Skutečný šum na KV si může OK1RR jakož i další poslechnout tehdy, pokud namísto KV antény zašroubují do antenního vstupu svého přijímače koaxiální zatěžovací odpor a dají si VF zisk přijímače na maximum. A proto za vším, co je uvedeno výše si stojím. Nejsem sice odborník (protože bez znalosti telegrafie se jím ani nikdy stát nemohu, hi), ale mám alespoň selský rozum a umím také trochu počítat. Omluvte mě proto za jednu kousavost, ale musím říci, že nositel Nobelovy ceny za fyziku (K1JT) je v mých očích rozhodně větší autoritou, než někteří čaví členové obdaření téměř výhradně krátkovlnnou telegrafní zkušeností.

Alespoň se tedy můžete v Martinově článku dočíst jedné hodnotné perly, která by rozhodně neměla zapadnout, když říká, že: "Odpusťme autorům nepravdivé tvrzení „Přenáší se pouze dvoustavová informace (signál je, či není).“ Přenáší se ve skutečnosti trojstavová informace..." Možná, že by měl Martin vysvětlit, proč se proto telegrafnímu provozu říká CW (tedy Continuous wave - nemodulovaná vlna) a jakého třetího stavu v jeho případě signál CW nabývá. :-)

Dokonce i tu kritizovanou odpověď na otázku, co to je komunikační účinnost, kterou si klademe na začátku, vyvracíme na konci, kde mimochodem docházíme prakticky ke stejnému závěru jako OK1RR (ten ovšem trestuhodně zapomíná na rychlost přenosu), totiž že ji nelze určit jinak, než statistickým rozborem rychlosti a míry chybovosti přenosu informace pomocí reálného provozu v obou zmiňovaných režimech. Ovšem tento náš postřeh již Martin nekomentuje, protože se k němu zřejmě,   zaslepen odporem ke všemu souvisejícímu s VKV, již ani nedostal. Bodejť by také ano, když míra kvality názorů se u značné části členů ČAV přece hodnotí výhradně  podle původní operátorské třídy držitele a proto na článku, připravený dvěma hamy, kteří se nestydí za to, že jsou držiteli operátorské třídy D a kteří o provoz na KV nejeví zájem, nemůže přece být ani zbla pravdy. :-)

73! vpz