Dva konstrukční tipy:

1) Již zde na webu padlo, že příčinou nejčastějších poruch polovodičových PA je nadměrná teplota. Byly zde uvedeny různé komparátory, které hlídají teplotu a podle zjištěného výsledku zapínají chladicí ventilátory, případně blokují vysílání. Přesto nic není stoprocentní a někteří operátoři se nenechají ani pod hrozbou fyzických trestů přemluvit, aby s knoflíkem ovládání výstupního výkonu nemanipulovali způsobem"všechny páčky do zatáčky" což vede k poruchám PA a drahým opravám. Pokud máte na čelním panelu PA kousek místa, doporučuji koupit za zlomek ceny opravy panelový teploměr, je k dostání například tady: https://www.hadex.cz/t164-digitalni-teplomer-se-sondou-95cm/ Jen doporučuji na přívodní datový kabel se sondou natáhnout "košilku" z koaxiálního kabelu RG58, přes něj teplem smrštitelnou plastovou trubičku a toto stínění uzemnit na začátku i na konci, aby do něj nelezla VF energie. Nu a sondu umístit co nejblíže k výkonovému tranzistoru (nebo i na něj). A na panel hned pod displej teploměru napsat maximální povolenou teplotu výkonových tranzistorů. Snad už operátoři příště SSPA nezničí.

2) Pozor na drátové rezistory (odpory). V některých případech, jako například tady jsou použity vybíjecí rezistory, které zkratují zdroj (část zdroje) a zamezí tomu, aby energie, naakumulovaná v relativně velkých elektrolytických kondenzátorech způsobila během náhodné poruchy destrukci jiných částí obvodu - například propálení mřížky výkonové triody v případě přeskoku VN. Jenže... tyto rezistory jsou sice k uvedenému účelu používány jen sporadicky, ale během "odpálení" zkratovací ochrany je v nich spotřebován okamžitý výkon, která může být vyšší, než výkon celého PA. Je jasné, že k vybití elektrolytických kondenzátorů dojde relativně rychle - v řádu zlomku milisekundy, takže energie (cca 17Joule) není mnoho, takže velký drátový odpor se ani výrazně neohřeje, ale přitom ním proteče impulsní stejnosměrný proud desítek ampér a vyvolané elektromagnetické síly mohou (mechanickými silami v magnetickém poli Země) roztrhat jemné vinutí drátového rezistoru. Třeba u tohoto typu rezistoru takový impulsní ráz o proudu 42A při napětí 400V nevydržel ani jeden z deseti kusů... To samozřejmě není nic nového, a obvodáři tyto efekty znají - jenže příslušné rezistory, které jsou proti tomuto efektu odolné, jaksi nejsou na trhu. Cesty k potlačení tohoto nežádoucího efektu jsou dvě: použít na drátový rezistor - pro takový účel je zapotřebí rezistor o odporu desítek ohmů - namísto slaboučkého drátečku s průměrem pod 0,1mm, silnější, mechanicky robustnější odporový drát s větším měrným odporem na metr. Druhou cestou  je vinout drátový odpor tak, aby se indukčnosti jednotlivých úseků vinutí navzájem odečítaly. A nakonec - v obou případech - použít vhodnou fixaci vedení, která by jej při takovém proudovém impulsu udržela bez pohybu. Jenže všechno dnes řídí ekonomové (ale už nikoli hospodáři) a takové rezistory proto jaksi nejsou k dispozici, protože by jejich výroba byla dražší. V době výroby rezistorů v podniku TESLA Lanškroun se vyráběly smaltované drátové rezistory řady TR511 a 512, které takové podmínky splňovaly. Takové rezistory je možno tu a tam koupit i dnes, jenže ve velkých  českých e-shopech elektronických součástek je nenajdete. Podařilo se mi najít jednoho vhodného výrobce v UK. Ale chcete-li jejich výrobky koupit, musíte je hledat v USA. Výrobce uvádí: "resistors for profesional industrial application - wound to maximise high pulse capability". Já jsem se vydal jinou cestou a podařilo se mi najít na webu zdroj, kde jsou ještě k dispozici "teslácké" odpory TR512. Věřím, že to můj problém protentokrát vyřeší... Pokud ne, tak jiná možnost je použít metaloxidové rezistory, jejichž odporová dráha vydrží více (snad). Jenže ty nejsou k dispozici v malých ohmických hodnotách. Asi bych šel paralelní kombinací odporů 22R - například z tohoto zdroje.