Holice 2007

 Omlouvám se za zpoždění, než jsem napsal tento článek. Nenapsal jsem ho jako zápis, protože se – na rozdíl od loňského roku – neřešilo nic tak zásadního. První část jsem měl poměrně rychle, ale do druhé části se mi stále nechtělo. Přece jen tam došlo k několika nepříjemným momentům. Prvním bylo okázalé ignorování těhle schůzek VKV závodní komisí, dalším pak hádka na závěr setkání, jejíž prvopočátek je třeba hledat rovněž v prapodivné činnosti VKV závodní komise. Vážím si, čeho dále jmenovaní dokázali jak v závodech, tak i v organizaci a nerad bych jim ublížil. Doufám, že jde jen o přechodnou záležitost a v příštím roce se sejdeme v Holicích na VKV setkání. Všichni. I s funkční VKV komisí.

 Každý počítá zbývající dny k určitému termínu, děti do Vánoc, mládež k letním NěkdeNěcoTekům či festivalům, no a radioamatéři k Holicím. Manželky se na ty dny radioamatérského třeštění svých manželů už dívají s pochopením, vědí ze zkušenosti, že budou do týdne použitelní k normálním činnostem, jen co z nich vyprchá omámení jak z jelenů po říji.  A tak k Holicím míří vozidla s přívěsy obtížené obsahem sklepů, půd i garáží (podívej, mámo, jak jsem to vyprázdnil), aby se uvolněné místo nenápadně po návratu zaplnilo jinými krabičkami, trubkami a dráty, aby ženy nevěděly. Ale vědí, ale ty rozumné si nechají komentář pro sebe a ty nerozumné – no nerozebírejme to.

A tak se celé dva dny setkává, povídá, vzpomíná, okukuje, co je nového, co je hezkého, na co nikdy nebudu mít, co už dávno mám, co jsem používal před lety, prodává, kupuje, smlouvá jako na perském trhu, sedává pod břízkama, kreslí na útržky papírků, do hlíny, rovnou na stůl. Celé dva dny radioamatérského obžerství.

Jak jsem to viděl letos já? Především nádherné počasí, i večer se dalo sedět v kraťasech. O něco méně lidí, kolem stánků na parkovišti se dalo vcelku v pohodě projít. Na nejlepším místě obří stánek s příšernými kýči. Zdá se, že už konečně byly dobrány a vyhozeny takové ty plesnivé trosky ze sklepů s bramborama. Ze staré sokolovny QRP klub ukrojil dobrou polovinu, na protější straně u zdi se krčilo několik stolků. Kdeže ty časy jsou, kdy se tam chodilo v jednosměrkách krok-sun-krok! V nové sokolovně opět méně vystavujících, bylo však na co se dívat a občas koupit. Přibyl dost obležený internetový kiosek.

 Pro mne byla důležitá VKV schůzka, kterou jsem svolal na téměř závěr soboty. Příjemně mne překvapila účast, klubovna byla dost plná, přes 30 účastníků. Nepříjemně mne překvapilo, že nepřišel nikdo za ČRK. Pozval jsem jak OK2ZI, tak i OK1CDJ. Karel, OK2ZI se omluvil, byl v té době na dovolené, ale Ondrovi, OK1CDJ jsem ani nestál za odpověď. Celé 2 dny se mi vyhýbal, přestože jsem mu všude nechával vzkazy, že bych s ním se rád setkal. Holice jsou jediné fórum, kde je možné projednat věci kolem závodění, které nás zajímají či tíží. Prosil bych Radu ČRK, aby domluvila VKV komisi, aby začala opět komunikovat s lidmi a naslouchala jim. Takřka 3 roky je dost dlouhá doba, mezitím se toho ve VKV závodech hodně změnilo, pokud si někdo nevšiml, tak také Povolovací podmínky. Jestli se někdo bojí přijít mezi prostý lid s tím, že se strachuje, že by na něj křičeli, tak je něco špatně.

Na schůzce byl vyhodnocen Klasický QRP závod, předány diplomu závodníkům na prvních 3 místech, vítězům (OK1BYR, OK2M) navíc pohár. Děkuji za tento sponzorský dar. Neobvyklé bylo přidělení dvou cen fair-play dvěma hamům (OK1DM, OK1DNQ), kteří se v den konání závodu sešli na stejném kopci, dokázali se domluvit na způsobu provozu a oba závod jeli. Celkově závod byl velmi úspěšný. Vysloveně 24h QRP závodu se zúčastnilo jen pár stanic, většina poslala deníky do obou. Potvrdil se tak můj názor, že o 24h trvající QRP závod je zcela minimální zájem na rozdíl o 6h. Proběhla diskuze s hlasováním ohledně pravidel příštího ročniku. Poměrně těsně bylo odmítnuto omezení na napájení pouze z chemických zdrojů. Naprosto těsně – o jediný hlas – neprošlo rozšíření závodu směrem k vyšším pásmům. Podmínky QRP závodu pro příští rok zůstávají stejné s výjimkou – zde si dovolím předeběhnout – zasílací adresy pro papírové deníky, která bude na mé domovské QTH, neboť na konci roku ruším svůj postbox.

Dále se probírala možnost vyhlášení QRP kategorií ve velkých závodech. Byl připomenut dřívější slib OK1CDJ, že pokud bude chtít někdo vyhodnotit závod podle jiných podmínek, např QRP, budou mu poskytnuty předhodnocené výsledky ze závodů. Přes otevřenou výzvu se nenašel nikdo, kdo by se uvolil vyhodnocovat v závodech QRP kategorie. Pro zajímavost jsem nechal hlasovat o tom, kdo by měl zájem o výsledky QRP kategorie – nenašel se nikdo.

Podle mých zkušeností, hodně lidí navrhuje, co by SE mělo udělat, co by SE mělo zařídit, ale těch, co by bylo ochotno něco pro to NĚCO udělat, je minimum. Pokud by někdo SE tomu chtěl věnovat, může si zkusit vyhodnotit jeden závod, např. Polní den.

Jako poslední bod jsem upozornil na aktivitu Vláďi OK1VPZ a jeho klubu OK2KKW ohledně  návrhu změn Všeobecných podmínek VKV závodů. To bylo jako když píchnu do vosího hnízda. Z první řady Zdeno OK2ZW a z poslední Láďa OK1DIX na sebe štěkali jako psi. Kdyby nešlo o tak vážnou věc, tak bych to přirovnal k tenisu, ale tam diváci točí hlavama vlevo vpravo, zatímco tady to bylo dopředu dozadu. Nechal jsem „diskusi“ volný průběh a doufal, že se něco konkrétního dozvím, a se mnou i ostatní přítomní. Bohužel šlo hlavně o osobní výpady a Láďovy odpovědi na ně. Celé to bylo velmi nepříjemné. Obou si vážím, vypil jsem s nimi nejeden kaléšek či škopíček a teď najednou tohle.

Poučení z vývoje: pokud budu já, kdo v příštím roce svolá do Holic VKV schůzku (doufám, že se toho opět ujme VKV komise), pak něco podobného nepřipustím.

OK1DOM