V uplynulých letech jsme na našem webu přinesli několik statistických zpracování výsledků této naší společné specifické sportovní činnosti - účasti stanic v radioamatérských VKV závodech. První širší zhodnocení přinesl web OK2KKW v rámci svého informačního zaměření již v roce 2005 a další vyhodnocení, zaměřené na použité antény a VF výkon jsme zveřejnili koncem roku 2010. Tyto materiály si můžete přečíst tady a tady. Je to doporučené čtení, protože níže uvedené výsledky na tyto předchozí statistické vyhodnocení navazují.

V květnu 2005 jsem hodnotil vývoj ve věci VKV závodů v OK optimisticky. Po dalších 6-ti letech můj pohled už bohužel tak optimistický není. Nicméně přesto, že soutěžní činnost na radioamatérských VKV pásmech již neroste tak prudce, jako tomu bylo do roku 2005, je  závodní provoz na VKV pásmech stále velice zajímavý a atraktivní a přitahuje mladé lidi, což je potěšitelné zvláště proto, že v ostatních evropských zemích tomu tak obvykle není. Opět se potvrzuje stará zkušenost, totiž že VKV závodění je schopno svou náročností a nezbytným překonáváním překážek, spojených se stavbou antén, konstrukcí konkurenceschopných zařízení a v neposlední řadě náročnějšími druhy provozu na mikrovlnných pásmech, které umožňují překlenovat dříve nevídané vzdálenosti, stále schopno takovým mladým lidem představit výzvu k překonávání překážek, což je jediný způsob, jak mladé zájemce oslovit a vtáhnout je do našeho světa. Protože, konec konců, jednou nás budou muset nahradit...

Není ale také tajemstvím, že VKV soutěžní činnost se stěhuje na východ a celkové podmínky VKV závodů se mění. V PA, HB9 a ON, ale i v DL na spodních VKV pásmech 144 a 432 MHz v posledních letech začíná výrazněji ubývat počet soutěžících stanic. Když jsem pátral po příčinách, nemohl jsem přehlédnout výsledky, které naznačují, že namísto velkého počtu průměrně vybavených stanic se dnes jak v OK, tak i (a to zejména) v DL naopak zvětšuje počet špičkově vybavených stanic, zatímco průměrně vybaveným stanicím odzvonilo a buď přestávají být v závodě slyšet vůbec, nebo na zlepšování svého vybavení rezignovaly a závod již nejedou na výsledek. Oproti tomu stále častěji vyrůstají fixní poloprofesionální stanice s mimořádně sofistikovanými anténními systémy a špičkovým technickým vybavením, které svým extrémně silným vyzářeným výkonem v modu "multibeaming" prakticky ze svého okolí "vymazaly" výše zmíněné průměrně vybavené stanice, protože takové stanice s jejich zařízením a dočasnými anténními systémy, postavenými na kótách těsně před závodem, již nejsou schopny takovým "super big gun" stanicím už nadále konkurovat a v silném elektromagnetickém poli přijímat slabé signály i s průměrným vybavením. V praxi to potom vede k tomu, že sice výrazně neubývá počet stanic, které během zívodu navázaly nějaké to soutěžní QSO, ale stále větší počet stanic (je to vidět zejména v kategorii single) už není během závodu aktivních po celých 24 hodin, ale pouze rozdává body během krátkého časového období své aktivity a operátoři bývalých stanic "středních hráčů" se stahují do lokálních "super big gun" stanic. Celkově se tak v čase měnilo rozvrstvení stanic v závodě, zvětšující se počet "super big gun" stanic nejprve (cca do roku  2005) zvětšoval odstup od průměrně vybavených stanic a rozšiřoval konkurenci na prvních místech, což mělo (a stále má) za následek, že počet soutěžních QSO a bodů dosažených stanicemi na špičce výsledkové listiny postupně rostl, zatímco celkový počet stanic stagnoval a celkový počet bodů všech stanic v závodě také. Po roce 2005 se tento trend láme, celkový počet všech stanic v závodě začíná pomalu klesat a spolu s tím klesá i celkový počet bodů, dosažených všemi stanicemi v závodě a to bez ohledu na jejich vybavení. V posledních letech se tento trend zrychluje a už ani mimořádně sofistikované vybavení "super big gun" není schopno stále zvětšujícím se dosahem svých anténních systémů nahradit úbytek soutěžních stanic, což je vidět na stále se zvětšujícím podílu těchto špičkových stanic na celkovém bodovém výsledku všech soutěžních stanic. Poj´ďme se na tyto trendy podívat v grafickém znázornění jednotlivých měřitelných údajů:

Aby bylo možné nezkresleně zachytit vývoj zmíněných trendů, použil jsem pro níže uvedené zpracování data, která jsou dostupná zde a zde a to z následujících závodů a pásem:

144 MHz:  1 a 2.subregionál IARU, Polní den, VHF Contest a Marconi Memorial Contest (MMC) za posledních 24 let a s detailně zpracovanými počty bodů za 10 let

432, 1296 a 10368 MHz:  1 a 2.subregionál IARU, Polní den, UHF Contest, to vše za posledních 24 let a s detailně zpracovanými počty bodů za posledních 10 let

Pro velký objem práce na pořízení a zpracování těchto dat nebyly zpracovávány výsledky závodů na takzvaných "středobandech", tedy 13,9 a 6cm, jakož i na pásmech 24GHz a vyšších, protože malé počty soutěžících a celkový dosažený objem bodů nepředstavuje dostatečný statisický vzorek pro nějaké širší závěry.

V období do roku 1992 včetně výsledkové listiny samozřejmě obsahují i slovenské stanice. Aby nedošlo k míchání "hrušek a jablek" nebyly výsledky slovenských stanic do této statistiky výsledků závodů v OK započítány.

Kapitola I.
Vyhodnocení aktivity OK stanic v jednotlivých VKV závodech na základě jejich účasti
 

1) celkový počet soutěžících stanic, hodnocených v závodech - součet všech soutěžících stanic podle jednotlivých pásem a podle roků:

a)  pásma 144 a 432MHz - celkový počet OK stanic, které se v tom roce zúčastnily hodnocených VKV závodů

 

 

b) pásma 1296 a 10368 MHz - celkový počet OK stanic, které se v tom roce zúčastnily hodnocených VKV závodů

 

2) celkový počet soutěžících stanic, hodnocených v jednotlivých závodech podle jednotlivých pásem a podle roků:

(graf vlevo 144 a 432MHz, vpravo 1296 a 10368 MHz,              rok 1 = 1987, rok 24 = 2010               pro zvětšení grafu na něj klikněte)

a)  počet OK stanic, které se v daném roce na 144, 432, 1296 a 10368 MHz zúčastnily I.subregionálního závodu

  

b)  počet OK stanic, které se v daném roce na 144, 432, 1296 a 10368 MHz zúčastnily II.subregionálního závodu

  

c)  počet OK stanic, které se v daném roce na 144, 432, 1296 a 10368 MHz zúčastnily VKV Polního dne

  

 

d)  počet OK stanic, které se v daném roce na 144MHz zúčastnily VHF Contestu IARU a  které se v daném roce na 432, 1296 a 10368 MHz zúčastnily UHF Contestu IARU

  

 

e)  počet OK stanic, které se v daném roce na 144MHz zúčastnily Marconi Memorial Contestu

 

Shrnutí "Vyhodnocení aktivity OK stanic v jednotlivých VKV závodech na základě jejich účasti":

Specifický dvoumetr: Je zřejmé, že zlatou érou soutěžního provozu na dvoumetru byl konec 80. let minulého století. V devadesátých letech došlo k dramatickému poklesu z důvodu toho, že radioamatéři si hledali nové uplatnění v rámci změněných společenských podmínek, aktivita však opět vzrůstá na přelomu století, ale u dvoumetru se už k úrovni konce 80 let nikdy nevrátí. Důvodem je zřejmě nástup "big gun" stanic s multibeamingem a masivním používání QRO, což spoustu účastníků od aktivního provozu na 2m odrazuje kvůli potížím s QRM. Čím dál více se prosazuje pouhé rozdávání bodů, takže řada stanic se už ve výsledkových listinách, ze kterých čerpá tento článek, neobjevuje. Může však přitom jít o poměrně významnou část "mlčící veřejnosti", jak je vidět v grafickém porovnání (z VHF Contestu 2008) zde. Po roce 2005, kterým byl asi nejlepším v uplynulém desetiletí, ale již účast stanic postupně klesá, vznikají "super big gun" stanice, plně využívající 3kW výkonový limit (ač jej většinou cudně nepřiznávají) a zanikají průměrně vybavené klubovní stanice, které předtím generovaly významnou část provozu na pásmu během celých 24 hodin. To vede k tomu, že dvoumetru se přestali věnovat ti (svým založením především krátkovlnní) radioamatéři, kteří si během uplynulých let pořídili zařízení i na dvoumetr, protože se snižováním počtu stanic na pásmu pro ně přestává být dvoumetr tak atraktivní, jako dříve. A v neposlední řadě je důvodem přechod, nebo lépe řečeno útěk VKV radioamatérů před dvoumetrovým QRM na vyšší kmitočtová pásma a pochopitelně obecný generační problém radioamatérského provozu, kdy počet nových radioamatérů nenahrazuje přirozený úbytek těch, kteří se vzhledem k věku, či zdravotními stavu přestávají věnovat soutěžním VKV provozu aktivně. Pozitivním momentem tohoto posledního důvodu je, že v naší zemi je tento úbytek méně dramatický, než v ostatních evropských zemích.

VKV pásma 432MHz a vyšší: pásmo 70cm je "mladším bratrem" dvoumetru a pro toto pásmo v zásadě platí v poněkud "soft" podobě vše to, co bylo řečeno o dvoumetru výše. Po poklesu v devadesátých letech počet aktivních účastníků VKV závodů na přelomu století překonává počty z 80 let pravděpodobně zejména z důvodu lepší dostupnosti komerčních zařízení (především z dílny Yaesu) a tak uplynulé desetiletí se dá označit za zlatou éru soutěžního provozu na 432MHz. S ohledem na "ostřejší" anténní diagramy je zde méně rušení, než na dvoumetru a přitom se dá dělat takový počet soutěžních QSO, aby provoz na tomto pásmu byl pro operátory dostatečně atraktivní. V posledních letech se již začaly na trhu inkurantních zařízení objevovat QRO polovodičové PA, které jsou výsledkem digitalizace pozemského TV vysílání, takže se dá očekávat, že současná víceméně ustálená penetrace soutěžních stanic na tomto pásmu ještě chvíli vytrvá a nedojde k poklesu jako v pásmu 2m, vzroste však pravděpodobně QRM.
Pásmo 23cm je již z hlediska aktivity a účasti soutěžících stanic již typickým mikrovlnným pásmem. Až do nedávna počty stanic na tomto pásmu rostly, což souvisí z důvody, uvedenými výše, v posledních pár letech spíše stagnují. Provoz na 23cm je již velmi odlišný od spodních VKV pásem, a vyžadují zcela jinou zkušenost operátorů, než je tomu na nižších kmitočtových pásmech, zejména velmi dobrou znalost aktivity ostatních stanic, on-line práci s počítačem, dobrou znalost telegrafie a ostré uši, protože přijímané signály bývají typicky na úrovni RST 419... Potěšitelné je, že stav aktivních stanic v OK je na tomto pásmu relativně stabilní a pokud nedojde k nějakému masivnímu zamoření tohoto pásma QRM od armádních radarů, nebo pokud nebude radioamatérský provoz vytlačen na záložní kmitočtový 23cm segment z důvodu EMC s navigačním systémem Galileo,  jde o perspektivní pásmo.
Provoz v oblasti 10GHz se již tak optimisticky, jako  na 23cm, není. Počet aktivních stanic, tak hezky rostoucí ve druhé polovině 90let a začátku minulého desetiletí začal neprve stagnovat a v posledních letech jsme již svědky poklesu, což zřejmě souvisí s rychle rostoucím QRM od komerčních MW linek a v neposlední řadě se stárnutím radioamatérské populace, která se provozu na mikrovlnnách věnuje a která má specifické dovednosti, které provoz na těchto pásmech vyžaduje. Prognóza pro další roky tedy pro pásmo 10GHz moc optimistická není.

Hodnocení vývoje aktivity v jednotlivých závodech:  až na trend postupně a dlouhodobě se přesouvajícího vrcholu aktivity v pásmu 144MHz z Polního dne na VHF Contest IARU (slušného výsledku v závodě se již nedá dosáhnout s jednou anténou, postavenou pár hodin předem a proto stoupá  popularita "monobandových" závodů)  a růst aktivity na 23 a 3cm během I.subregionálu (pravděpodobně převážně "od krbu")  nejsou během let patrné žádné podstatné změny v popularitě jednotlivých závodů. Potěšitelná je dlouhodobě stabilní účast OK stanic v telegrafním Marconi Memorial Contestu.

 

 

Kapitola II.
Vyhodnocení výsledků nejlepších stanic ve VKV závodech na základě počtu dosažených bodů

 

1) počet bodů třech nejlepších OK stanic ve VKV závodech - součet všech bodů nejlepších stanic podle jednotlivých pásem a podle roků:

(graf červený 144, resp. 1296MHz, graf modrý 432, resp. 10368 MHz,              rok 1 = 1987, rok 24 = 2010)

 

a)  pásma 144 a 432MHz - vývoj součtu bodů 3 nejlepších OK stanic (bez ohledu na kategorii) za celý rok a dané pásmo (/1000)

 

b) pásma 1296 a 10368 MHz - vývoj součtu bodů 3 nejlepších OK stanic (bez ohledu na kategorii) za celý rok a dané pásmo (/1000)

 

2) počet bodů třech nejlepších OK stanic ve VKV závodech - součet všech bodů nejlepších stanic podle jednotlivých pásem a podle roků:

(graf vlevo 144 a 432MHz, vpravo 1296 a 10368 MHz,              rok 1 = 1987, rok 24 = 2010               pro zvětšení grafu na něj klikněte)

a)  součet počtu bodů 3 nejlepších OK stanic, které se v daném roce na 144, 432, 1296 a 10368 MHz zúčastnily I.subregionálního závodu

    

b)  součet počtu bodů 3 nejlepších OK stanic, které se v daném roce na 144, 432, 1296 a 10368 MHz zúčastnily II.subregionálního závodu

  

c)  součet počtu bodů 3 nejlepších OK stanic, které se v daném roce na 144, 432, 1296 a 10368 MHz zúčastnily VKV Polního dne

  

d)  součet počtu bodů 3 nejlepších OK stanic, které se v daném roce na 144MHz zúčastnily VHF Contestu IARU a na 432, 1296 a 10368 MHz zúčastnily UHF Contestu IARU

  

e)  součet počtu bodů 3 nejlepších OK stanic, které se v daném roce na 144MHz zúčastnily Marconi Memorial Contestu

 

Shrnutí "Vyhodnocení výsledků nejlepších OK stanic v jednotlivých VKV závodech na základě dosaženého bodového výsledku":

Z grafů je dobře vidět, jak vynikající byly podmínky v UHF Contestu roku 1995. Mimořádné výsledky stanic OK2KKW (700QSO a na 70cm), jakož i OK1OKL (311 QSO a 125 tisic bodů na 23cm) asi tak hned nikdo nepřekoná (pokud vůbec).  Je však také vidět, že i přes stále se zlepšující technické vybavení bodový výsledek prvních 3 stanic na 144MHz v posledních několika letech klesá, na 70cm a 23cm stagnuje a pokles je možno vidět i v případě pásma 3cm, kde se stále více projevuje rušení o mikrovlnných linek, provozovaných podle neštastného VO-R/14/12.2006. Růst bodového výsledku nejlepších 10GHz stanic je možno vidět pouze v Polním dnu, především proto, že OK radioamatéři se již dobře naučili využívat šíření typu Rain scatter.

 

 

Kapitola III.
Přehled maximálních počtů spojení, dosažených OK stanicemi ve VKV závodech

 

1) vývoj největšího počtu QSO navázaných jednou OK stanicí ve VKV závodech -  podle jednotlivých pásem a podle roků:

(graf červený 144, resp. 1296MHz, graf modrý 432, resp. 10368 MHz,              rok 1 = 1987, rok 24 = 2010)

 

a)  pásma 144 a 432MHz - vývoj maximálního dosaženého poštu QSO (bez ohledu na kategorii) - součet za celý rok a dané pásmo

 

 

 

b) pásma 1296 a 10368 MHz - vývoj maximálního dosaženého poštu QSO (bez ohledu na kategorii) - součet za celý rok a dané pásmo

2) vývoj největšího počtu QSO navázaných jednou OK stanicí ve VKV závodech -  podle jednotlivých závodů, pásem a roků:

(graf vlevo 144 a 432MHz, vpravo 1296 a 10368 MHz,              rok 1 = 1987, rok 24 = 2010               pro zvětšení grafu na něj klikněte)

 

a)  největší počet QSO, navázaných jednou OK stanicí zvlášť na každém pásmu 144, 432, 1296 a 10368 MHz v I.subregionálním závodě

    

b)  největší počet QSO, navázaných jednou OK stanicí zvlášť na každém pásmu 144, 432, 1296 a 10368 MHz v II.subregionálním závodě

  

c)  největší počet QSO, navázaných jednou OK stanicí zvlášť na každém pásmu 144, 432, 1296 a 10368 MHz v Polním dnu

  

 

d)  největší počet QSO, navázaných jednou OK stanicí na pásmu 144 MHz ve VHF Contestu IARU, jakož i na každém pásmu 432, 1296 a 10368 MHz v  UHF Contestu IARU

  

 

f)  největší počet QSO, navázaných jednou OK stanicí na pásmu 144 MHz v Marconi Memorial Contestu

 

Shrnutí "Přehledu maximálních počtů soutěžních QSO, dosažených OK stanicemi v jednotlivých VKV závodech":

Opět je dobře vidět vliv mimořádného UHF Contestu 1995. Od roku 2005 pomalu, ale jasne klesají dosažené pošty QSO na 2m (s výjimkou stabilní situace v telergafním Marconi Memorial contestu) a stagnují výsledky na ostatních pásmech. Výjimkou je zřejmě pásmo 23cm během květnového závodu a 3cm během Polního dne, kdy je větší šance na zlepšení výsledků s pomocí RS.

 

 

Kapitola IV.
Součet bodových výsledků včech OK stanic hodnocených ve VKV závodech za posledních 10let

Grafy výše uvedených kapitol, jak se zdá, příliš nekorespondují s poněkud skeptickým úvodem, který naznačuje postupný úpadek VKV závodního provozu. Je však zapotřebí si uvědomit, že výše uvedené grafické vyjádření zobrazuje vývoj počtu soutěžících stanic, vývoj dosažených bodů stanic na 3 nejlepších místech v pořadí a dosažené maximální počty QSO. To je zkrátka jeden pohled na VKV závodění v OK, a to pohled z hlediska těch nejlepších stanic. Níže uvedené grafy zobrazují celkový pohled. Je totiž zřejmé, že brutální zvýšení povolených výkonových limitů se nijak zásadně neprojevilo (řada stanic předtím i potom totiž používala výkony vyšší, než povolený limit), pouze se dále začal rozvíjet multibeaming a s tím spojené problémy s QRM. Společně s odchodem některých VKV závodníků do "důchodu" se vedle klesajícího počtu stanic stále více projevuje tendence jen ke krátkodobému "rozdávání bodů" z domova, stanice již nejsou aktivní po celých 24 hodin závodu a výsledkem je paradoxně nutnost posilování počtu PA a antén u multibeamingových a multikilowattových stanic, aby jim neunikla žádná z těchto malých stanic, která vyjede na pásmo jen na chvíli, aby rozdala body - a s tím je spojen další růst QRM. V grafickém vyjádření níže je proto vidět, jak se vyvíjelo VKV závodění v OK z pohledu celé šíře soutěžního pole. Protože kompletní data nebyla dostupná za celých 24 let, data jsou zpracována  za poslední dekádu. Je evidentní, že zejména v pásmu 144MHz čelíme poklesu, který se rok od roku prohlubuje.

1) Vývoj součtu celkového počtu bodů, dosažených všemi stanicemi  ve VKV závodech -  podle jednotlivých pásem a podle roků:

(graf červený 144, resp. 1296MHz, graf modrý 432, resp. 10368 MHz,              rok 1 = 2000, rok 11 = 2010)

a)  pásma 144 a 432MHz - vývoj maximálního dosaženého poštu QSO (bez ohledu na kategorii) - součet za celý rok a dané pásmo (/1000)

 

b)  pásma 1296 a 10368MHz - vývoj maximálního dosaženého poštu QSO (bez ohledu na kategorii) - součet za celý rok a dané pásmo (/1000)

 

 

2) Vývoj součtu celkového počtu bodů, dosažených všemi stanicemi  v jednotlivých  VKV závodech - podle jednotlivých závodů, pásem a roků:

(graf vlevo 144 a 432MHz, vpravo 1296 a 10368 MHz,              rok 1 = 2000, rok 11 = 2010               pro zvětšení grafu na něj klikněte)

 

a)  součet bodů všech stanic zvlášť na každém pásmu 144, 432, 1296 a 10368 MHz v I.subregionálním závodě

    

b)  součet bodů všech stanic zvlášť na každém pásmu 144, 432, 1296 a 10368 MHz v II.subregionálním závodě

  

c)  součet bodů všech stanic zvlášť na každém pásmu 144, 432, 1296 a 10368 MHz v Polním dnu

  

 

d)  součet bodů všech stanic zvlášť na každém pásmu 144, 432, 1296 a 10368 MHz ve  VHF a UHF Contestu IARU

  

 

f)  součet bodů všech stanic na pásmu 144MHz v Marconi Memorial Contestu

 

 

Shrnutí "Přehledu součtu bodů, dosažených všemi OK stanicemi v jednotlivých VKV závodech":

Opět je dobře vidět vliv mimořádného UHF Contestu 1995. Od roku 2005 pomalu, ale jasně klesají dosažené pošty QSO na 2m (s výjimkou víceméně stabilní situace v telergafním Marconi Memorial contestu) a stagnují výsledky na ostatních pásmech. Výjimkou je zřejmě pásmo 23cm, nicméně i zde je v posledním roce vidět pokles. Výsledky na 3cm kolísají podle sezónního výskytu Rain scatterů, přesto je zde možné vysledovat mírný vzestup. Nejvýraznější vzestup je patrný u prvního subregionálu na pásmech 23 a 3cm - je vidět, že mikrovlnná pásma mohou být atraktivní i při provozu "od krbu".

Nejpodstatnějším poznáním je však fakt, že zvýšení výkonového limitu z 750W na 3kW v roce 2005 nepřineslo žádné prokazatelné zlepšení výsledků ve VKV závodech ale naopak jsme na 144MHz počínaje rokem 2005 svědky úpadku počtu soutěžících i celkového bodového výsledku v závodech.

 

Kapitola V.
Vývoj poměru počtu dosažených bodů 3 nejlepších stanic v závodě vůči počtu bodů
všech stanic v daném závodě během posledních 10-ti let

Tato kapitola je věnována grafickému znázornění tomu, jak populární je daný závod.

Pokud je bodový výsledek prvních 3 stanic výrazný oproti součtu bodů všech stanic v daném závodě a na daném pásmu, je vidět, že jde spíše o závodění mezi několika rivaly a naopak nižší podíl špičkových stanic vede k poznání, že jde o velmi populární závod, ve kterém je výkonová špička značně široká.  Porovnání vývoje takového podílu mezi jednotlivými roky naznačuje, zda původně populární závod ztrácí svoji atraktivitu, nebo naopak. To ovšem není vše - vyšší procentuální podíl může být také způsoben tím, že špičkové stanice mají oproti zbytku stanic výraznou technologickou převahu.

1) Vývoj procentuálního poměru součtu bodů, dosažených prvními 3 stanicemi vůči součtu bodů všech stanic VKV závodech -  podle jednotlivých pásem a podle roků:

( rok 1 = 2000, rok 11 = 2010)

Graf podílů za pásma 144, 432, 1296 a 10368MHz - vývoj poměru součtu počtu bodů 3 nejlepších stanic vůči součtu bodů všech stanic (bez ohledu na kategorii) - za celý rok a dané pásmo

 

 

2) Vývoj procentuálního poměru součtu bodů, dosažených prvními 3 stanicemi vůči součtu bodů všech stanic VKV závodech -  podle jednotlivých pásem, závodů a podle roků:

(rok 1 = 2000, rok 11 = 2010 )

 

a)  procentuální poměr podílu prvních 3 stanic vůči počtu bodů všech stanic zvlášť na každém pásmu 144, 432, 1296 a 10368 MHz v I.subregionálním závodě

b)  procentuální poměr podílu prvních 3 stanic vůči počtu bodů všech stanic zvlášť na každém pásmu 144, 432, 1296 a 10368 MHz v II.subregionálním závodě

c)  procentuální poměr podílu prvních 3 stanic vůči počtu bodů všech stanic zvlášť na každém pásmu 144, 432, 1296 a 10368 MHz v Polním dnu

 

d)  procentuální poměr podílu prvních 3 stanic vůči počtu bodů všech stanic zvlášť na každém pásmu 144, 432, 1296 a 10368 MHz  ve  VHF a UHF Contestu IARU

f)  procentuální poměr podílu prvních 3 stanic vůči počtu bodů všech stanic zvlášť na každém pásmu 144MHz v Marconi Memorial Contestu

 

 

Shrnutí "vývoj procentuálního poměru součtu bodů, dosažených prvními 3 stanicemi vůči součtu bodů všech stanic":  

Během posledních 10 let klesá (zejména na dvoumetru) procentuální podíl bodového zisku u těch stanic, které dlouho patřily ke střední části contestového pole a spolu s klesajícím počtem soutěžních stanic stoupá podíl těch, kteří svým výkonem, rozsáhlou anténní soustavou a uplatněním principu multibeamingu jsou schopny dosáhnout dobrých výsledků na úkor ostatních. Dochází tak k růstu bodů u špičkových stanic a klesá průměrný počet bodů u stanic ve středu soutěžního pole. Situace na 70cm je stabilní, na vyšších pásmech naopak (s výjimkou roku 2010) procentuální podíl výsledků špičkových stanic spíše klesal v souladu s tím, jak se rozšiřovalo soutěžní pole.

 

 

Kapitola VI.
Vývoj počtu prvků antén 10-ti nejlepších stanic v závodě za posledních 10 let (144MHz)

 za II.subregionál, Polní den, VHF a UHF Contest
 

Z grafu je vidět, že zatímco před deseti lety soutěžním stanicím v kategorii Multi stačilo pro špičkový výsledek použít typicky 2 dlouhé Yagi antény, v současné době je pro podobný výsledek nezbytné použít anténní soustavy o 80 až 100 prvcích. Rychlý vývoj počtu prvků je ovšem trochu zkreslen činností 3 stanic, které mají vybudováno stálé contestové stanoviště s velmi rozsáhlými a prakticky trvalými anténními systémy (OL4A, OL3Z a OK2C).

Zajímavý je částečný pokles počtu prvků během let 2009 a 2010 oproti roku 2008. Dá se očekávat, že tento trend částečného poklesu bude pokračovat, protože udržet v provozu rozsáhlý anténní systém je náročné finančně i lidsky..

Pro porovnání přinášíme také výsledky součtů prvků antén nejlepších stanic kategorie Single.  Data jsme zpracovali jen pro VHF Contest, který je na dvoumetru nejprestižnějším Contestem. Zatímco před deseti lety stačila ke špičkovému výsledku v toto kategorii  jedna dlouhá Yagi anténa, dnes se ani v Single kategorii nelze pro dobrý výsledek spokojit s jinou anténou, než vícenásobnými a poměrně komplikovanými soustavami antén, které pravděpodobně již nebude možné postavit před závodem vlastním operátorem bez cizí pomoci.

 

Kapitola VII.
Vývoj deklarovaného VF výkonu jako součet údajů 10-ti nejlepších stanic v závodě
za posledních 10 let (144MHz)

 za II.subregionál, Polní den, VHF a UHF Contest
 

Graf vývoje výkonů stanic v kategorii Multi je zkreslen tím, že před rokem 2005, kdy došlo ke změně povolovacích podmínek, některé stanice nemohly přiznat výkony, které skutečně používaly. Úmyslem nových povolovacích podmínek bylo m.j. zabránit podvodům s tím, že výkony vícenásobných PA, buzených z jednoho zdroje signálu se v předchozím období nesčítaly. Bohužel ani povolovací podmínky z r. 2005 díky chybě tomuto problému nezabránily - viz diskuse, která během loňského roku proběhla tady.

Přestože to z grafu vypadá, že i dnes by mělo být možné očekávat špičkový výsledek v kategorii Multi už s VF výkonem do 2 kW, je veřejným tajemstvím, že tomu tak není a špičkové stanice v kategorii Multi dnes používají výkony větší, i když se k nim obvykle nehlásí.

 

Asi nejvíce potěšitelné je, že u Single kategorie se deklarované výkony zatím stále drží v rozumných mezích a i v roce 2010 bylo možné v této kategorii vyhrát závod s PA řádu (pouhého) jednoho kilowattu.

Shrnutí kapitol VI a VII pokud chcete dosáhnout na "medailová místa" v kategorii Single na dvoumetru, musíte se připravit na to, že bude nezbytné mít alespoň dva nezávislé anténní systémy - typicky jeden vícenásobný se širším lalokem (například čtyřče ze 4 až 5-ti prvkových antén) a potom jednu, nebo dvě velmi dlouhé Yagi antény pro DX-ová spojení. Dva výkonové zesilovače s výkonem 500 až 750 wattů jsou podmínkou nutnou, i když nikoli dostačující (k podmínce úspěchu pochopitelně patří také dobrá kóta s malým rušením, kvalitní zařízení a dobrý operátor). V kategorii Multi je to ještě mohem více komplikované a v zásadě se dá říci, že vše, co bylo řečeno pro kategorii Single, musíte mít nejlépe dvakrát - což platí jak pro počet anténních systémů, počet prvků v těchto systémech, počet PA i výstupní výkony těchto PA.
Chtělo by se nad tímto vývojem trochu povzdechnout, ale pravděpodobně si s ním radioamatéři poradí sami - ať už takovým, či jiným způsobem.

---

Závěrem:

VKV závodění v OK sice ještě není v krizi, ale blíží se k ní, a to zejména u soutěžního pásma 144MHz. Zvýšení výkonového limitu na 3kW je s odstupem 5-ti let možno hodnotit negativně, protože nepřineslo žádné zlepšení bodových výsledků OK stanic na nižších VKV pásmech, kde je využívání velkých výkonů spíše pravidlem. Naopak u pásem 23 a 3cm, kde zvýšení výkonového limitu nemá s ohledem na současná technologická omezení žádný vliv, je možno zaznamenat růst počtu stanic i bodových výsledků. Doufejme, že částečný pokles u pásem 23 a 3cm v roce 2010 je pouze lokální a nepředstavuje počátek delšího období postupného úpadku, jako to můžeme vidět u pásma 2m. 

Východiskem z této neblahé situace by mohlo být omezení výkonového limitu na 1,5kW a důsledné kontroly dodržování takového limitního výkonu, spojené s kontrolami, které budou zaměřeny na odhalování případného zneužívání technologie remote RX.  Pro budoucnost soutěžního provozu na pásmu 10GHz bude zapotřebí semknout síly k udržení nezarušeného kmitočtového přídělu. Pokud se toto nepodaří, bude pásmo 10GHz nutno hodnotit jako neperspektivní.

73 de OK1VPZ

 

PS: zdrojová data pro výše uvedené grafy byla získána zde a jejich zpracování naleznete tady.