Při nahlédnutí do téměř 40 let hluboké minulosti VKV závodění v OK naleznete překvapivě málo rozdílů vzhledem k současnosti... Jen se zkuste podívat:

Dr OMs,

číslo Radioamatérského zpravodaje, které právě (1971) držíte v rukou, je z větší části věnováno provozním otázkám spojeným s vysíláním na VKV. Někteří z vás tím možná nebudou příliš nadšeni, ale je to poprvé, kdy se naskytla možnost publikovat souhrnně všechny důležité a oficiální informace na jediném místě s použitím slušné reprodukční techniky. Některé z dále otištěných oficiálních informací byly již někdy někde otištěny, ale málokdo je ochoten příliš často listovat ve starších číslech RZ. Nehledě již na to, že je dost těch, kteří - domnívám se, že k jejich škodě - starší čísla RZ nemají. Neznalost některých podmínek může a také dost často má za následek, že jsou třeba vráceny žádosti o diplomy. s nekompletními údaji, dochází k diskvalifikaci v závodech při špatně určeném vlastním ORA-čtverci atd. V každém případě tento soubor důležitých informací má sloužit ku pomoci při organizační a administrativní práci, která je spojena s každou činností a tedy i s vysíláním na VKV, které jako všechno ostatní by mělo být vedeno co nejserioznějším způsobem a to pochopitelně jak ze strany jednotlivých stanic, tak i ze strany těch, kteří u nás vysílání na VKV organizují.

Druhá část VKV informací je věnována zahraničí. Tyto informace mohou po moci při VKV spojeních na větší vzdálenosti a tak ještě zvýšit atraktivnost VKV činnosti. Kromě několika drobných zajímavostí na samém konci jsou to důle žité informace, jejichž informativní hodnota je delší než doba mezi dvěma čísly RZ.

Celkově jsou všechny informace dlouhodobé, v každém případě pro dobu delší než jeden rok a doplňující informace, jako podmínky jednotlivých závodů, termíny přihlášek kót a podobně, jsou náplní VKV rubrik v jednotlivých číslech RZ. Znovu publikovaný „Regulativ pro schvalování kót na VKV závody“ umožní předem posoudit možnosti té které kóty, případně ukáže, co dělat předem pro to, aby šance na získání určité kóty pro významné VKV závody byly větší.

Předem bych se chtěl omluvit za to, že snad každý dále nenalezne něco, o čem se domnívá, že by tam mělo být, ale to je věc speciálního zaměření a zájmu či též možností rozsahu jednotlivých čísel RZ.

Na závěr bych chtěl poděkovat za spolupráci při získávání některých podkladů nebo jejich upřesnění OK1AIY, OK1DUC, OK1PG, OK1VAM, OK1VR a 0K2OP za nevšední pochopení a porozumění pro VKV problematiku.

Raymond Ježdík, OK1VCW
 

VKV SOUTĚŽNÍ KALENDÁŘ

DOMÁCÍ ZÁVODY:

Březen: 1. víkend  — I. subregionální závod
Duben: velikonoce — Velikonoční závod
Květen: 1. víkend  — Májový Contest (II. subregionální závod)
Červen: 1 víkend   — Východoslovenský VKV závod
Červenec 1 víkend — Polní den (současně s lIl. subreg. závodem v zahraničí)
Září: 1. víkend       — Den rekordů a IARU Reg. I VHF/UHF Contest (regionální závod)
Říjen: 1 víkend      — IARU Region I UHF/SHF Contest (regionální závod)
Listopad: 1. víkend — A1 Contest (IV. subregionální závod)
Prosinec: 26. 12.  — Vánoční závod

VKV maratón:              4 etapy během roku
Provozní aktiv:             každou 3. neděli v měsíci
Dny UHF/SHF aktivity:  každý 3. pátek v měsíci

ZAHRANIČNÍ ZÁVODY:

Únor:      1. neděli   — Zimní BBT
              2. neděli a pondělí — SP9 Contest VHF
Duben:    1. víkend  — SSB UKW Contest (DARC)
Červen:    2. víkend  — OE3MC — Memoriál Contest
Srpen:     1. neděli  — Letní BBT
Říjen:      2. víkend  — UP2 Contest
              2. neděli a pondělí — SP9 Contest VHF
              3. víkend  — Wien Contest
Listopad: 3. víkend  — HG5 VHF Contest

Soutěžní podmínky pro jednotlivé závody budou uveřejňovány vždy ve VKV rubrice RZ. U zahraničních závodů je to podmíněno termínem doručení. Kromě toho je třeba vzít v úvahu, že během doby může dojít k menším změnám v sou těžním kalendáři, i když to lze předpokládat pouze u závodů menšího významu.

Definice sportovního termínu „STÁLÉ QTH“ pro naše VKV závody

1. Stanice individuální:
Stálé QTH je určeno adresou stálého stanoviště v povolovací listině, které musí být totožné s adresou stálého bydliště v občanském průkazu nebo průkazu jemu na roveň postavenému. Neplatí tedy jako stálé QTH pro naše VKV závody různé další adresy v povolovací listině a popřípadě i jiná povolení. Za stálé QTH se nepočítají přechodná bydliště, vzniklá z důvodů studijních, pracovních, vojenské služby apod.

2. Stanice klubovní:
Za stálé QTH klubovní stanice je pro naše VKV závody počítáno stanoviště zapsané v povolovací listině, ze kterého pracuje klubovní stanice pravidelně i mimo závody. Toto stálé QTH může mít klubovní stanice pouze jedno a nesmí ležet ve větší nadmořské výšce než 500 m (odůvodněné výjimky pro klubové stanice povoluje VKV odbor.).

QRA ČTVERCE

Každý významnější VKV závod je založen na bodování odvozeném z délky navázaných spojení. Většina z nás ještě pamatuje dobu, kdy při VKV závodech byl součástí soutěžního kódu název kóty nebo místa, odkud soutěžní stanice pracovala. Jistě nebyl problém změřit vzdálenost z Kladna do Jablonce o obráceně, ale značné potíže nastaly při spojení se stanicí, která udala jen místní název nějaké menší celkem bezvýznamné kóty, nemluvě již o spojeních se zahraničím, nebo o dobách, kdy se jako QTH udávaly názvy okresů atd. Tyto a podobné potíže nebyly jen u nás, ale i v jiných státech a proto stálá VKV pracovní skupina I. oblasti IARU navrhla používat pro měření vzdáleností systém, který vychází ze zeměpisných souřadnic, ovšem udává je přijatelnější formou. Na tomto místě je potřeba vzpomenout zásluh OK1VR o to, že Československo jako první v Evropě mělo svou QRA-mapu a československé stanice jako první v Evropě - všechny bez rozdílu - předávaly v mezinárodních soutěžích svůj QRA-čtverec. To všechno jistě nemalou měrou pomohlo novému systému, bez kterého se dnes neobejde žádné spojení na VKV, včetně všech VKV závodů. Že to se zásluhami Československa o zavedení systému QRA čtverců není jen naše útěcha, svědčí i příhoda ze zasedání komise B konference I. oblasti IARU v Bruselu v květnu 1969. Tam totiž delegát RSGB navrhl jiný systém, nazvaný GEOREF, který vycházel ze zeměpisných souřadnic, ale určení a kódový název místa stanice byl složitější. Tento způsob odvozený z navigačního systému RAF však vyžadoval používání armádních map v měřítku 1:25.000 nebo 1:50.000, což pochopitelně naráželo na potíže ve většině států. Zde právě v diskusi o tomto návrhu byly předneseny zásluhy Československa o zavedení systému QRA-čtverců. A že to nebyly jen zdvořilostní poklony dokazuje to, že to bylo řečeno delegáty organizací, od kterých by to bylo možno těžko očekávat. Výhody tohoto systému se uplatňují u nás i na KV, neboť tento systém QRA-čtverců je necitlivý třeba na občasně se měnící uspořádán správních územních celků apod.

Libovolný QRA-čtverec se skládá z pěti znaků. Dvou velkých písmen, dvou čísel a jednoho malého písmena. Prvá dvě písmena určují tzv. velký QRA-čtverec, čísla malý QRA-čtverec, který je dále ještě dělen na devět menších. Za příklad může sloužit QRA-čtverec Pardubic, který je HK79c.

Velké QRA-čtverce jsou odvozeny přímo ze zeměpisných souřadnic a každý ORA-čtverec zaujímá plochu určenou jedním stupněm zemské šířky a dvěma stupni zemské délky. Výchozími čarami jsou nultý poledník a 40° severní šířky. Každý velký čtverec je označen dvěma velkými písmeny podle pásů, ve kterých se nalézá. První písmeno označuje pás svislý, druhé vodorovný. Jednotlivé pásy se označují písmeny, počínaje písmenem A od dříve zmíněných výchozích čar. Z uvedeného je zřejmé, že např. Praha je ve velkém čtverci HK, Brno v IJ atd. Každý velký QRA-čtverec je rozdělen na 80 malých čtverců, které tvoří síť osmi řádků a deseti sloupců. Označení malých QRA-čtverců nemá souvislost se souřadnicovým systémem. Číslování je prováděno tak, že malý čtverec 01 je v horním levém rohu velkého čtverce a malý čtverec 80 v pravém dolním rohu. Ze zeměpisných souřadnic je možno malý čtverec vypočítat tak, že jeho plocha je ohraničena 7,5‘ zemské šířky a 12‘ zemské délky. Z toho plyne, že např. větší část území Prahy leží v malém ORA-čtverci 73 a Brno je v malém čtverci 64. Číslování malých čtverců ukáže nejlépe tabulka.

Do kompletního označení místa stanice patří ještě poslední malé písmeno od a do j, kromě i. Malý čtverec je tak rozdělen ještě na dalších 9 menších čtverců. Jejich označení je takové, že tento nejmenší čtvereček označený a je ve středu nahoře, dále se pokračuje ve směru pohybu hodinových ručiček a poslední prostřední je označen j. Písmeno i bylo vynecháno proto, aby se při CW spojeních zmenšila možnost chybného příjmu. I tento způsob je znázorněn na následující tabulce.

Postup při zjišťování QRA-čtverce pro místo určené zeměpisnými souřadnicemi vysvětlíme na příkladu: polohu místa 18° 15‘ 30“E a 49° 50‘ 15“N určíme tak, že svislý pás čtverců mezi 18° a 20° v. d. je označen J a vodorovný pás mezi 49 a 50° s. š. je označen rovněž J. Písmena označující velký QRA-čtverec tedy budou JJ. Z minut a vteřin vypočítáme, že pro bod určený uvedenými minutami o vteřinami je odpovídající malý čtverec s číslem 12. Nejmenší čtvereček označený malým písmenem tvoří plochu ohraničenou 2,5‘ s. š. a 4‘ v. d. Stejným způsobem, jakým jsme zjistili pomocí minut a vteřin malý čtverec 12 zjistíme, že naše místo je v pravém horním rohu malého čtverce ve čtverečku s označením h. Kompletní označení místa určeného uvedenými souřadnicemi bude tedy JJ12h.

Pohledem do mapy zjistíme, že malý QRA-čtverec má v našich zeměpisných šířkách plochu 14,5 x 14 km. Nejmenší čtvereček potom ohraničuje plochu asi 4,8 x 4,6 km. Při měření vzdáleností mezi dvěma místy, jejichž poloha je dána v systému QRA-čtverců postupujeme tak, že měříme vzdálenost mezi středy nejmenších čtverečků, i když víme, že stanoviště některé stanice je u jednoho z okrajů nejmenšího čtverečku. Zanášíme tak do měření jistou nepřesnost, maximálně však 2,5km, ale tato nepřesnost se nám v závodech vykompenzuje měřením vzdáleností na druhou stranu. V celkovém bodovém výsledku se tolerance sečtou a dostaneme skoro přesný bodový výsledek. Při měření větších vzdáleností, např. rekordních spojení, je lepší vzdálenost přímo vypočítávat. Spojení do 400 až 500 km je nejlépe měřit na QRA-mapách s měřítkem 1:1,000.000 nebo 1:500.000. Delší spojení pak můžeme měřit na mapách s měřítkem 1:2,000.000. Větší měřítko pokud možno nepoužíváme.

Je ještě jedna věc, a sice měření spojení v závodech v místech s větším počtem stanic, tzn. ve stejném nebo sousedním nejmenším čtverci. Za spojení ve stejném a sousedním malém čtverečku se počítá 5 bodů, za spojení se stanicí v sousedním nejmenším čtverečku, se kterým náš čtvereček sousedí rohem, se počítá 7 bodů. To pochopitelně platí v závodech, kde je bodování 1 bod za 1 km překlenuté vzdušné vzdálenosti.

Kromě map s vhodným měřítkem používáme mapy pokud možno na kvalitním papíru, který časem nemění svoje rozměry a totéž lze říci o používaných měřítkách, z nichž nejlépe vyhovují kovová.

Příkladem QRA-map mohou být reprodukce map Střední Evropy a Československa na středním dvoulistu. Svými měřítky se pochopitelně nehodí pro měření vzdáleností, ale mohou posloužit pro záznam spojení pro diplomy, záznam spojení s různými velkými QRA-čtverci nebo zeměmi apod.
 

Regulativ pro schvalování kót na VKV závody

a) VKV odbor ČRA schvaluje přihlášené kóty pro VKV závody, u kterých je to obvyklé, v OK1 a OK2. Kóty na rozhraní OK2 a OK3 po dohodě s VKV odborem v OK3.
b) Schůze VKV odboru pro schvalování kót organizuje pověřený člen VKV výboru v souhlase s „ Kompetenčním řádem VKV odboru ČRA“.
c) Sledovaná kritéria při schvalování v následující posloupnosti:

1. Datum podání přihlášky (dopoledne, odpoledne). Přihlášky podané před publikovaným termínem jsou neplatné. Pokud u řádně podané přihlášky je nečitelná hodina podání nebo razítko tento údaj neobsahuje, uvažuje se podání dopolední. Pokud je nečitelné datum, uvažuje se stejně jako ti dalších přihlášek o stejnou kótu. Stanice musí dbát ve svém zájmu o čitelné poštovní razítko.
2. Počet přihlášených pásem.
3. U kót přes 1000 m n. m. nebo bez elektrického přívodu má přednost kategorie s nejmenším příkonem. Toto ustanovení platí jen pro PD.
4. Účast a hodnocení ve VKV závodech v minulém roce.
5. Průměrné umístění ve VKV závodech v minulém roce.
6. Prokazatelně obecně prospěšná činnost nebo reprezentace na VKV.
7. Pravidelné využívání kóty, o níž je žádáno, během celého roku.
8. Zřejmý předpoklad pro lepší využití kóty.
9. Losování.

d) Schválená žádost o kótu je nepřenosná na jinou stanici.

e) Pokud stanice neobsadí přihlášená pásma nebo se závodu vůbec nezúčastní ze s kóty a neoznámí to VKV odboru ČRA předem tak, aby tato informace byla k dispozicí VKV odboru alespoň týden před začátkem závodu, ztrácí pro další stejný závod, který si přihlásí, výhody vyplývající z tohoto regulativu.

f) Stanice, které nebude schválená žádná z přihlášených kót, obdrží v co nejkratším termínu vysvětlující dopis.

g) Odvolání proti rozhodnutí VKV odboru ČRA o kótě je možno uplatnit u nadřízeného orgánu VKV odboru tak, aby tajemník Svazu radioamatérů Svazarmu ČSR jej obdržel nejpozději 14 dní před dnem zahájení závodu.

h) Pokud se zjistí prokazatelné poškození stanice při schvalování kót, bude tato o tomto informována a v příštím závodě, kdy si kótu přihlásí během jed noho,roku, bude zvýhodněna bez ohledu na tento regulativ.

i) Aby došlo zaručeně k plnění předcházejícího bodu, je nutné, aby poškozená stanice konečné rozhodnutí výboru ČRA znovu uvedla do žádosti o kótu v dalším závodě.

j) Dosud obvyklé VKV závody s přihlašováním kót jsou (pokud nebude uvedeno jinak): Polní den a Den rekordů (International IARU Region I. VHF Contest).

k) Závazky z tohoto regulativu mají platnost 1 rok od doby jejich vzniku.

Informace o kótách v OK1 a OK2

Přehled poskytuje důležité informace o kótách v českých zemích, která jsou využívány pro vysílání na VKV. Vypracoval jej OK1WSZ s použitím nejdokonalejších dostupných map. Neobsahuje pochopitelně všechny kóty využívané pro vysíláni na VKV, ale ty nejdůležitější jistě. Jednotlivé sloupce znamenají: název kóty, výška kóty v m nad mořem, QRA-čtverec kóty.

Annenský vrch      991,9  IK63a	       Černá hora            1299.8   HK29d
Antýgl - viz Sokol                     Černá kupa            1411     HK29b
Babylon u Hlinska  673,6  HJ30g        Černá studnice         873     HK27h
Besedná            496    HJ12d        Červený kopec u Libavy 749,5   JJ18d
Bezděz             603    HK34j        Čeřinek                761,6   HJ48f
Blaník             659    HJ55h        Devět skal             836,7   IJ21g
Blatensky vrch    1040    GK44d        Děčínský Sněžník       721     HK11j
Boubín            1362    GI10h        Dobrošov               624     IK41d
Bouřňák            869	  GK29j        Džbán                  534     GK69c
Brdo               586,2  IJ67j                                            
                                                                           
                                                                           
Horní Halše        874    GK46e        Javorník u Prachatic  1089     GJ69f
Horušický kopec    303,5  HK78f        Javorová skála         722,3   HJ33j
Hradiště           932    GK66a        Javořlce u Telče       835     HJ67b
Hrotec             824.3  GK74b        Jedlová hora           770     HK13b
Hvězda             958    HK27b        Jeřáb                 1003,2   IK75g
Hýlačka            525.1  HJ44f        Ještěd                1012,1   HK25b
Chlum u Přestavlk  450    HJ14a        Jestřábí boudy                 HK18d
Churá             1125    GJ78c        Jívová                597,9    IJ27c
Javorník u Kelče   865    IJ49d        Jizera               1121      HK17h
                                                                           
                                                                           
Keprník           1423,2  IK66j        Královka              859,1    HK16c
Kleť              1084,5  HI12A        Krkonoš              1411,3    HK18d
Klínovec          1243    GK45d        Kunětická hora        295      HK80g
Kobylí hlava       688,3  HJ69b        Ládví rozhledna       359,3    HK63e
Kokrháč           1435,4  HK18e        Lázek                 714,4    IJ04c
Komáří vížka       806    GK30g        Lesný                 983      GK74f
Koňský vrch        588,2  HJ32f        Libín                1091      HI01h
Koráb              773    GJ46e        Loučná                956      GK29f
Kozákov            745    HK37h        Lovoš                 570,1    HK31f
Kozinec            608    HK38d        Luční hora           1547,5    HK29a
Kozí vrch u Milína 603,7  HJ21f        Lysá hora            1328,8    JJ33g
Kozlov             707,3  HJ33f        Lysina                982      GK74f
Kralický Sněžník  1424,7  IK65h                                            
                                                                           
                                                                           
Melechov           706,3  HJ27e        Pecková               575      II18f
Mikulčin vrch      799,2  II10g        Petrova skála        1439      IK77g
Milešovka          835    GK40j        Plešivec             1027      GK55h
Můstek            1234    GJ67g        Podhorní vrch         846      GJ04b
Nakléřov           701    GK30b        Praděd               1492      IK77h
Na vyhlídce        792    GK30a        Přední žalý          1035,4    HK28d
Neštětická hora    547,5  HJ13d        Přimda hrad           848,5    GJ24j
Oblík              509    GK50f        Radhošť              1129,3    JJ42h
Orel              1099,4  IK53f        Ronov                 551      HK33h
Pancíř            1214    GJ67g        Ruprechtlcký šp.      880,9    IK22e
                                                                           
                                                                           
Skalka             445    IJ05d        Suchý vrch            995,4    IK74j
Skalka u Jestř.    439    IJ05e        Svklník               738      HJ45d
Skalka u Kolšova   445    IJ15b        Šerák                1351,3    IK66j
Smrk              1276,6  JJ32d        Šerlich                        IK52c
Sněžka            1602    HK29b        Šibeník               656,6    HJ34j
Sokol             1253    GJ78c        Špičák u Pern.        964      GK46a
Solan              861,3  JJ42f        Tabulová hora         459      II14h
Spálava            663,3  HJ19d        Travný               1204      JJ33j
Stráž              620    HI13j        Třemšín               822      GJ39c
                                                                           
                                                                           
Varhošť            640    HK31a        Vrchmezí             1084,8    IK52b
Velká Deštná      1115,4  IK53g        Výhledy u Milířů      692,3    GJ13c
Velký Javorník    1071    JJ52c        Vyhlídka              873      GK46c
V. Javorník u Fr.  918,2  JJ31d        Výrov                 510      GK59f
Velký kopec        604    IJ22h        Vysoká u H. B.        587,5    HJ39g
Velký Lopeník      911,7  II09c        Vysoká hole          1464,3    IK77g
Vestec u Choť.     668,3  HJ19d        Zelený kopec          484,8    IJ61d
Vítkův kámen      1032    HI21e        Zlaté návrší - viz Krkonoš          
Vlčí hora          891    GK29f        Zvičina               671      HK49j

  

RZ 3-4/1971 (pro stránky OK2KKW přepsal OK1TEH)