Stará moudrost praví, že není důležité, zda zážitky byly skvělé, ale hlavně, že byly silné. Tak to letos bylo i u nás a málem jsem na jeden takový zážitek doplatil cenou nejvyšší. Ale začnu po pořádku. Letošní Polní den pro mne začal už v prosinci. Přivezli jsme do našeho hamshacku oba nefunkční 70cm PA. Ten dvojitý, tranzistorový, měl celkově ze všech 20-ti UHF TV tranzistorů (150W CW jeden každý) jich "vyboucháno" celkem 8. Důvodem bylo teplo... pánové během UHF Contestu točili knoflíky doprava ve snaze dosáhnout co nejlepšího výsledku a ignorovali různé pípání, pištění a blikání ochran, až to bylo pro PA fatální. Závod jsme tenkrát s PA kulhajícím na obě nohy dojeli asi s 300W a bylo třeba s takovou situací něco udělat. Začaly mechanické práce na inovaci chlazení jednotlivých polovodičových modulů, ale práce se táhly více, než jsem čekal a tak jsem se nakonec odhodlal sáhnout do poloprázdné truhly (paralelně stavíme rodinný domeček) a koupil jsem dva 70cm italské kilowattové moduly. S tim souvisely další mechanické i elektrické úpravy - m.j. změna napájení z 28 na 50V - a zejména nutnost obětovat klubovním výsledkům spoustu času. Květnový subregionál tento fundamentálně upgradovaný PA úspěšně přečkal - snad se pozitivně projevilo umístění teploměrů výkonových modulů na čelní panel. Ostatně stačí se podívat na reportáž z uvedeného závodu. Druhým oříškem byl vyhořelý relativně prastarý (rok výroby 1989) elektronkový PA (původbě s GI14b, později s GS31). Ta elektronka odešla během UHF Contestu do vakuového nebe, bohužel však s sebou vzala 6-ti násobný VN zdroj a dokonce i kW transformátor, který měl zkrat mezi dvěma vinutími. První úkolem tedy bylo převinutí již značně "fousatého" transformátoru ve firmě JK Eltra v Heřmanově Městci. Doporučuji tu společnost! Protože však v současné situaci se ruské elektronky shání těžko, PA dostal starší GS1b. Musela však dostat delší školení, aby přestala vytvářet výboje a PA dostal nově vyrobenou kopii VN zdroje a do bedny se vrátil 6A bakelitový jistič namísto 10A, který měl zřejmě podíl na vyhořelém transformátoru. Opravu PA jsme dokončili 2 dny před závodem. Aby toho nebylo dost, musel jsem nechat opravit 20-ti letého Pašáčka - dokonce rovnou v autorizovaném servisu, protože objednaná výměna prasklé nádobky ostřikovače, ve které v zimě zmrzla voda, si vyžádala rozsáhlejší demontáž auta... Aktuální cena vozu tak měřitelně vzrostla, hi. Teď už jen zajistit technickou prohlídku karavanu - při prvním pokusu mi bdělý technik našel prasklinu rámu - takže servis, autogen, atd... Na podruhé to vyšlo :-) A tak jsme ve čtvrtek 30.6 s přetíženým autem, parabolou a karavanem, vyrazili do Krušných hor. Tím moje silné zážitky ovšem jen začaly...

Na kopci jsme se v půlnoci tentokrát sešli v poněkud prořídlé sestavě, kterou doplňoval jen Jarda OK1JFB. Ve čtvrtek se podařilo se alespoň částečně sestavit několik 70cm antén. Krásné letní počasí ve čtvrtek ovšem v pátek vystřídal prakticky celodenní, pěkně protivný déšť a ochlazení, takže stavěcí duo OK1DIX a OK1TEH na vrcholu stožáru solidně promoklo a vymrzlo. Stavba v tom dešti - sestavení a zadrátování stacků na zemi šlo dost pomalu, takže až po poledni vytahujeme nahoru ten první - severní. Následuje 38 el. M2 a jižní stack 8x8. Jenže ve vrátku se zadrhlo lanko, kde nemělo, lano nešlo povolit a to vedlo k destrukci mechaniky výložníku s rotátorem. Nepřejte si slyšet, co musel "jeřábník"  vyslechnout, hi. Jižní stack i výložník bylo nutno znovu spustit. Naštěstí se vše podařilo asi půlhodinovou prací se sekerou na betonovém fundamentu stožáru vytvarovat do opět použitelného stavu a po přestávce na oběd vše vytáhnout nahoru a úspěšně nainstalovat. To již mezitím přijeli i další účastníci "zájezdu", a to OK1DAQ, OK1KN a v historii podruhé jsme na kopci uvítali i Roberta F1OET ze známého contestového týmu F6KFH. Snažili jsme se rychle stavět vše, čím má být stožár "ověšen" a v tom najednou výkřik shora, krátké zasvištění a rána, jak asi kilové závaží dopadlo z výšky cca 20m asi metr ode mne. Právě jsem se znovu narodil! Uff! Závaží normálně slouží k tomu, aby se lanko vrátku nezamotalo, ale očko, za které se věší, se vyšroubovalo... To byl tedy opravdu silný zážitek! Asi v 7 večer končíme montáž antén a Matěj pokračuje montáží technologie. Jsme tak znavení, že stavbu GHz antén necháváme na sobotu.

Sobotní ráno je jak vymalované. I když po páteční štrapáci mne bolí celý člověk, jdeme instalovat antény pro žížalky, což se nám asi v poledne podařilo. Jdu oživovat 70cm HW a zatímco OK1TEH staví v našem kafravanu zařízení, zjišťuji dole, že v 70cm setupu mi chybí nějaké kabely. Chvíli diskutuji se synem a Láďou, jak to vše zapojit, nakonec se držíme "při zdi" a PA HA1YA i s budičem necháváme tentokrát odpočívat. Cílem je "záběh" renovovaného PA s GS1b. Potom přijíždí neradioamatérská návštěva návštěva a já zjišťuji, že i přes dvojité pojistky se mi vlivem neočekávaného zkratu v RX kabelu k LNA severního stacku "rozpouzdřil" spínací NPN tranzistor v SSPA. Do toho mi "na záda" funí OK1DIX, který chce vysílat. Odstavil jsem tedy severní stack i anténu M2 a závod se rozjel. Návštěva potom tvrdila, že můj obličej prý v té chvíli vypadal velice ustaraně. Na 23 i 3cm,  zdá se, zatím všechno funguje.  Dávám si kafe a přemýšlím jak z toho vybruslit. NPN spínací tranzistor pro proud 5A v pouzdru TO220 si člověk z polínka na topení nevyřeže... Prima zážitek... Hledám něco podobného v různém nesoutěžním HW v baráčku, ale bez šance. Prosím proto o pomoc OK1UBO z OL7C, který je naštěstí velice ochotný a tak jedu s Robertem (btw: protože je z Alsaska, mluví i německy a anglicky) na návštěvu na Blatenský vrch. Přes všechnu snahu OK1UBO se ale nic vhodného nedaří nalézt, půjčuje mi tedy alespoň externí zdroj Meanwell 24V/5A. Super! Z této návštěvy je i pár fotek na Rajčeti, které tam Robert  udělal. Po návratu na Spáleniště se mi s využitím půjčených dílů navečer podaří zprovoznit všechny PA i anténní systémy, jen severní stack se zkratovaným kabelem musí využívat LNA dole v hamshacku. Honičku na pásmu během závodu nechť popíší aktéři dále, já jsem jen víceméně omylem udělal asi dvě DL stanice na 23cm.

Všechno funguje víceméně dle předpokladů až do nedělního poledne, kdy vyleze z hamshacku Fred a ukazuje se, že oddělal jednu půlku dvojitého SSPA. Že by nesledoval teplotu..? Za chvíli volá Matěj z bunkru, že velká parabola má totální odraz! Půlpalec se zřejmě zachytil o výložník 9cm antény, namotal se na stožár a vytrhnul N konektor z jumperu k ozařovači... Na obou pracovištích tedy poslední 4 hodiny contestu dojíždíme ve stavu postřelené kachny. No, snad to bude stačit alespoň k tomu, aby to konkurenci zamotalo hlavu. Dobré zjištění je, že stále tu ty rezervy jsou... Ve smyslu sledování "silných zážitků" nám už na zemi padá velká parabola ze stojanu a bohužel vypadá dost natlučená. Teprve potom, co je naložená na střeše auta zjišťuji, že se pěkně zkroutila. Ach jo...

Navečer odjíždí Robert, který má před sebou dlouhou cestu, Fred pomáhá na stožáru demontovat anténový herberk, já jeřábničím a protože odjíždí i Ivan DAQ a Slovan OK1KN, balení jde letos mimořádně pomalu. Přestože je v PD solidně vidět až do 22h večer, na dokončení balení GHz veteše na bunkru si musíme vzít baterku a se synem se vracím na baráček až po 23h. To už jsem dost "na šrot". Domů se vracíme v pondělí odpoledne a potom ještě výlet s karavanem. Při jeho garážování alespoň provizorně rovnáme parabolu. A potom už jen domů... do Podolí, do lékárny ... resp v mém případě do vany.

Následující týden budeme uklízet a lízat si rány.. Tak zase na slyšenou příště!

73 de OK1VPZ

Jak to viděl OK1DIX:

Nejtradičnější VKV závod jako každý rok s vidinou tepla, kterého jinak při práci z hor mnoho neužijeme. Namlsáni úspěchy z 2. subregionálu a Mikrovlnného závodu jsme se těšili, ale Murphy nám to tentokrát řádně osladil.

Jako obvykle jsme přistáli s XYL Majkou, OK1DYX na kopci už ve čtvrtek odpoledne a spolu s Jardou OK1JFB jsme připravili něco pro páteční stavbu 70cm antén. Nesmělo chybět též již tradiční naražení soudku z rodinného pivovaru Mlýn. Počasí bylo pěkné a tak došlo i na oheň a opékání dobrot. Předpověď počasí sice předvídala zhoršení, ale co nás čekalo jsme si v té chvíli nedovedli představit.

V noci dorazili jako obvykle OK1VPZ s OK1TEH. V pátek dopoledne pak přijeli OK1DAQ s OK1KN a mohla začít montáž ještě za ucházejícího počasí. Za chvíli jsme rovněž přivítali Roberta, F1OET, který se po letech opět přijel za námi podívat. Vzpomněli jsme naše VKV závodní expedice do francouzských Vogéz a připili na shledání po dlouhé době. Přibližně v 11 hodin však přišly mraky nesoucí mocné spláchnutí a značné ochlazení. Nemohlo to přijít v horší dobu, neboť jsme se právě chystali s Matějem vylézt na stožár. Počkali jsme až přejde nejhorší, ale moc to nepomohlo. V slábnoucím a opět zesilujícím dešti jsme na stožáru zažívali očistec. Jednu chvíli nás prudký lijavec vyhnal ze stožáru dolů. Pak přišel kritický okamžik. V elektrickém vrátku se zamotalo lano a místo požadovaného povolení se lano začalo navíjet opačným směrem. Než obsluha stačila vrátek zastavit, došlo k deformaci držáku rotátoru jižního stacku 8x8 napnutým lanem. Můžeme mluvit o štěstí, že lano i kladka vydržely a neskončilo to zřícením celého stacku. Držák i s celým stackem musel samozřejmě dolů. Vypadal zoufale. Jeho rovnání pomocí kladiva a sekery se ujal OK1VPZ. Naštěstí se mu podařilo soustředěným úsilím a cílenými kalibrovanými údery držák vyrovnat prakticky do původního tvaru. Oprava i přestávky kvůli dešti nás však staly hodně času. Ve slábnoucím dešti jsme konečně dokončili stavbu 70cm antén, ale stavbu mikrovln jsme i vzhledem k hodině nechali na sobotu. Stáhli jsme se do domečku a sušili se. Na obvyklý oheň a opékání nebylo ani pomyšlení. Matěj alespoň postavil zařízení na 70cm a mohli jsme otestovat systémy poslechem majáků. Vše se zdálo v pořádku, ale to bylo jen zdání.

V sobotu ráno přes nás ještě přecházely mraky, ale už nepršelo a záhy se objevilo sluníčko. Pustili jsme se do stavby mikrovlnných antén na bunkru. Opět jsme použili nový systém stavby 23cm stožáru s jehlou a dvojím výjezdem auta s karavanem na bunkr, který se osvědčil při Mikrovlnném závodě. Dorazil i Fred, DH5FS, který nám při stavbě pomohl a tak byly antény relativně rychle nahoře.

Matěj se věnoval instalaci rigu na mikrovlny a OK1VPZ začal dráždit zařízení na 70cm. Ale ouha, nejprve chyběl jeden kabel pro TX a vzápětí se ukázalo, že severní stack neposlouchá i když večer bylo vše v pořádku. Nastalo horečné zkoumání a byl zjištěn zkrat v kabelu přijímací cesty od LNA. To mělo neblahý vliv na část konfigurace, kde odpochodoval zdroj 24V v jednom z PA. Začátek závodu se blížil a tak nezbylo než překabelovat rig tak, že bylo možno jet alespoň na 3 antény a OK1VPZ se jal shánět po okolí náhradu zdroje. S pětiminutovým zpožděním jsem zahájil provoz na 70cm. I Matěj na mikrovlnném pracovišti se potýkal s problémy a tak síťové spojení mezi pracovišti a Internet začaly fungovat až kolem 1500Z.

Zatím jsem rozjel závod. Začátek byl volnější, DL stanice sice chodily na stack 12x6 dobře, ale absence 2 antén, zejména dlouhé M2 na vrcholu stožáru byla znát. Naštěstí jižní stack fungoval a tak se později dařila QSO do I, kde bylo cítit zlepšené podmínky. Podařili se IU4CHE (705 km), I4CIV (714 km) a I1RBO (683 km). Podmínky byly dobré i směrem na východ, dělaly se OM a HA stanice přes 500km a tak bylo trochu dilema při absenci severního stacku, kam ten jižní stack otočit. Fred mezitím pracoval s AirScoutem a chatem a dohodil sked s SM6BFE (923 km), který zůstal naším ODXem. Pozoruhodné bylo, že se dělal na nízký stack 4x8. Potěšil i YU7Q (758 km). Střídáme se Fredem podle (nejen fyziologických) potřeb. Robert, F1OET zatím poslouchá a seznamuje se s obsluhou programu VUSC. Konstatuji, že Fred již bez problémů čte značky OK stanic v češtině, jen OM mu dělají stále trochu problém :-). G5LK/P (807 km) a další dlouhé stanice z JV jako 9A8D (711 km). Pendlování s jižním stackem přinese i IQ1KW (765 km). Zlepšené podmínky přinášejí i stanice jako ON4KBE a několik PA. I na 3 systémy to kupodivu celkem jde. G0VHF/P (819 km) má parádní signál a domluvený OZ2ND se opět dělá na nízký malý stack, který funguje nad očekávání dobře. Na poměry v PD je tentokrát dobrá účast v DL, zřejmě i díky zlepšenému počasí. Zaujme série IK3XTT, IK4PMB a IO2V a za chvíli IK3SSG a IK2RHE pěkně za sebou. Pak děláme již tradičně Ivana, YU1LA (853 km), YU7A (736 km) a novou stanici YR5C (839 km).

Kolem 2000Z OK1VPZ vymyslí přepojení a eliminaci problému se zkratem v kabelu a máme konečně 5 systémů i když severní stack musí mít LNA dole. Počet QSO stále přibývá - netypicky i v pokročilé hodině. Nosnými směry jsou Z, J a JV, kam to chodí lépe než obvykle. Občas to proložíme skedy jako SM6CEN (780 km) nebo OZ1SKY. Unaven předchozí náročnou stavbou antén zanechávám u rigu Freda a okolo půlnoci odcházím zaujmout polohu ležícího střelce. Fred vydrží pracovat přes 0000Z a stanice mu stále chodily.

Jelikož jsem se probudil poměrně brzy, zasedám ráno na (po noční pauze) opuštěné pracoviště a projedu pásmo. Narazím na kamaráda Joža, OM5AW, který konstatuje, že máme u něj bombastický signál. Opravdu, podmínky jsou stále dobré. Dělám hladce DL a PA stanice přes 500 km. JV chodí také dobře, HA7NA a HA7MB oba přes 600 km. Pak se podaří na sked G3XDY (827 km), který zvečera neprošel a překvapí HB9AOF (688 km). Zjišťuji také, že DL0GTH/P mají o 40 spojení méně, což naznačuje, že výsledek by nemusel být špatný.

Mezitím se probouzejí Fred a Robert a tak jim na chvíli přepouštím místo. Stále se dělají pěkná spojení jako IK2BZY a IK4WKU, ale začíná se projevovat problém s jednou polovinou dvojitého PA, který se přehřívá až nás nakonec po 8000Z definitivně opustí. Opět dochází ke zdržení, než se podaří uvést rig do chodu alespoň v rozsahu 4 PA. I potom ale chodí pěkná spojení jako IW4QRD (696 km) nebo PD0FSB. Po obědě nechávám více prostoru našim hostům, kteří si provoz (zvláště Robert) opravdu užívají. Kromě dlouhých PA a I stanic udělají i další rumunskou stanici YP2DX (781 km). Závod končí s pěkným výsledkem 431 QSO a 143500 bodů. Následně se dovídáme, že OL3Z mají nakonec o 12 QSO méně, což je, vzhledem k problémům, které jsme měli, překvapivé. Přičítám to hlavně dobrým podmínkám, které byly na východě zřejmě ještě lepší o čemž svědčí vynikající výsledek OM6A přes 194000 bodů (CONGRATS).

Skládání probíhá naštěstí za pěkného počasí. Na stožáru mi asistuje Fred a všechno se podaří zdárně sbalit bez dalších mimořádných událostí. Nikam nespěcháme, zůstáváme s OK1VPZ a OK1TEH do pondělního rána a tak si ještě ochutnáme nějaké ty pečené dobroty a dopijeme soudek. Konec dobrý, všechno dobré, chtělo by se zvolat, ale strýček Murphy si na nás tentokrát smlsnul a je to i varování pro příště.

73 a NSL nejpozději v UHF Contestu OK1DIX

Jak vypadaly silné zážitky OK1TEH:

Jak by napsal David - Haló haló, zdravím z komentátorského stanoviště.. Průběh zápasu byl tentokráte poznamenán sníženou aktivitou domácího celku..

Byly krásný naše plány, velké sliby, kdo všechno určitě přijede na Polňák a... pak začali odpadávat lidi. Nejdřív "malej Jarda" OK1JJI a jeho čundráci, Tomáš, pak OK1FLY, OK1FPG, OK1JFR, OK1FEN, OK1.., no když to zkrátím, tentokrát nám odpadlo 10 "člověků" a zbytek zůstal vesměs na důchodcích s výjimkou mé maličkosti, což byla věc v pravdě nemilá, protože víkend před závodem když jsem přijel sekat trávu u baráčku došlo u mě k hnutí zad a tak nebylo jisté, jestli věci vůbec vyložím, rozložím na naložíme do auta. Nakonec se přeci jen vše podařilo a ve čtvrtek jsme mohli vyrazit směr Spáleniště. Abych ale nezůstal jen u negativ, tentokrát nás rozhodl navštívit náš kamarád Robert, F1OET jinak známý z 23cm jako operátor F6KFH a velkou radost jsem měl i z Jarka, OK1KN našeho 3cm guru, který se zotavil z hloupé nemoci a Jarda ex OK1JFB. Ale zpět k závodu, vyjeli jsme vcelku podle plánu a jediné co jsem v Práglu zapomněl byla nepromokavá šusťáková bunda, což jsem ale v dané chvíli hodil za hlavu - je přeci jen slunný Polňák, tak co by se mohlo stát? Přes všechno sýčkování o tom, jak nám zase auto sedí na dorazech a jak že nám zase praskne péro jsme nakonec přijeli bez sebemenšího problému kolem 23h a mohli jít o půlnoci rovnou do hajan.

V pátek v 7h ráno nás vzbudil ve svazarmovském stejnokroji s radostí sobě vlastní Vašek, OK1VKQ z nedalekých OL7C nyní alias OL80WPN, což sice bylo fajn vzhledem k nutnosti pohnout kostrou při stavění antén, ale zase na druhou stranu byla celkem pruda, zvlášť pro nás, kteří jsme dorazili později v noci :-) Již od rána jsme pospíchali ve stavění, protože podle předpovědi mělo přijít po 11h vydatné spláchnutí. Všechno se podařilo připravit v celkem rekordním čase, na kopec dorazil i Ivan OK1DAQ se Slovanem OK1KN a Robertem F1OET , rozvinout 400m alumíniového směrovače mluna na bunkr (dík Majko) a "vzhůru teď" ve stylu pana de Giorgi jsme vyrazil s Láďou na vršek stožáru. Netrvalo dlouho a začalo vlezle pršet a to tak že hodně.. Severní stack jsme postavili celkem rychle, následovala M2 a pak jsme zbaběle prchli, protože jsem si připadal jak na U-boatu uprostřed Atlantiku. Jestliže dole u baráčku prší v závětří, tak na vršku stožárů se k tomu přidává i nepříjemný vítr a podmínky začínaly připomínat pobyt v automyčce. Příště to bude chtít vzít koupací čepici a neopren... Naštěstí v baráčku máme kamna, Majka připravila pochutiny a tak bylo zase za chvíli dobře.

Nakonec jsme se hecli, sundal jsem ze sebe 4 promočené vrstvy oděvů a vyrazil zpět na vrchol stožáru. Venku se jako na zavolanou rozpršelo ještě víc, přes zamlžené a mokré brýle jsem toho moc neviděl a začínalo hrozit, že dojde k nějakému prů*..švihu. A taky že jo, při vytahování jižního stacku se seklo lanko na cívce vrátku, což mělo za následek navíjení místo povolování a anténní stack se narval do výložníku s rotátorem, který se extrémě ohnul, až hrozilo, že stack 8x8 i s výložníkem spadnou na kluky dolů... Naštěstí výložník před pár lety velmi kvalitně svařil náš kamarád Standa Šimral a tak kupodivu vydržel, jen se ocel a plechy ohnuly do poněkud bizarního tvaru.. Následoval úspěšný pokus o spuštění stacku, slezení ze stožáru a laborování co s tím. Nakonec stejně jako v Apollu 12 Allanu Beanovi nám pomohlo kladivo, resp. sekyra a když to nejde silou, jde to ještě větší silou. Dokonce jsme z našeho harampádí vytáhli i náhradní výložník, který jsme ale naštěstí nemuseli použít. Navíc VPZ se podařilo vyhrabat z našich zásob prádla suchý šusťák..

Následovalo nové vylezení na stožár (venku stále pršelo, brekekeke) a konečně úspěšná instalace jižního stacku. Aby toho nebylo málo, chybělo nám k postavení západní 12x6el, když tu se stala asi nejvíc "šajze" situace, kterou jsem kdy v těch 17m nad zemí zažil.. Jak totiž vytahujeme vrátkem nahoru a dólů karabinu, potřebujeme mít lanko vždy napnuté a to znamená použít zátěž. Pro tyto případy máme zátěže dvě, jednu červenou a jednu klasickou těžce-železnou o váze 2,1kg z kulatiny, do které je vyříznut závit a do něj našroubováno asi do hloubky 2cm oko. Tento systém používáme při stavění už 5 let a nikdy s ním nebyly problémy. Co čert nechtěl, tak jak jsme nahoru a dólu posílali věci, tak se při každé manipulaci lanko roztočilo a... ano, hádáte správně.. došlo k tomu, k čemu jednou dojít muselo, oko se vyšroubovalo a závaží spadlo z téměř plné výšky dolů. Obsluhu vrátku VPZ minulo o 1,5m a zarylo se asi 10cm od okraje střechy do nové ipy, ve které udělalo díru. Občas se nám stane, že nám ze zkřehlých prstů vypadne nějaká ta podložka nebo matka a tak obsluha vrátku u nás povinně nosí plastovou ochranou helmu. S Láďou se nám z toho úplně zatmělo před očima a drahnou dobu trvalo, než jsme pokračovali s 12x6. To už jsem mohl slézt na střechu a za vydatné pomoci Roberta F1OET (tnx) jsme 12x6 už celkem lehce zvedli a umístili do správné polohy. Ještě jsme dokonce nainstalovali i pátou anténu 4x8el stack, kterou dáváme velmi nízko nad střechu pro směr do Berlína a do SM/OZ. To už je proti jiným anténám jen prkotina, protože anténa je pouze asi 2m nad plochou střechou, takže se dá snadno postavit v 1-2 lidech. Aby toho nebylo málo, tak v tento okamžik (bylo asi 19h) přestalo pršet a drze na nás vysvitlo Sluníčko..

Na mě s Láďou nezůstala nit suchá a bylo jasné, že se na jindy snadné večerní stavění mikrovln vykašleme a po těsném skoroprůseru se závažím půjdeme do ke kamnům sušit oděvy a aplikujeme meducínu na nervy... Zatímco ostatní rozebírali zážitky, tak jsem dával do provozuschopného stavu 70cm a tak jelikož na stožáru máme indikační LEDky na LNA krabicích, tak jsme mohli viditelně ověřit, že všechny RX směry fungují k plné spokojenosti. Bohužel v sobotu severní stack přestal chodit a posléze jsme zjistili, že je problém v RX kabelu neopravitelném bez sundání stacku ze stožáru, takže jsme aplikovali nouzový LNA dole u zařízení. Vzhledem k počasí pod psa jsme tentokrát vynechali i tradiční ohníček s kytárou a šli rovnou do hajan.

V sobotu ráno se nám příroda snažila všechno vynahradit a od časného rána nás uvítal dokonalý slunečný den s modrou oblohou. Následovala cesta na bunkr a stavění 3 a 23cm. Po experimentech v mikrovlňáku jsme tentokrát postavili všechny stožáry nezvykle snadno a brzy a tak jsem už mohl v klidu začít zprovozňovat zařízení. Zatímco na baráku se točilo pivo o sto šest, tak já jsem klasicky neměl ani čas skočit na oběd a zapojování zařízení i rektifikaci antén jsem skončil 5min před začátkem závodu. V té době dorazil na výletě s rodinkou na návštěvu i můj šéf a kamarád Honza z práce a tak jsem mu mohl demonstrovat na 23cm spojení s DK9TF, DF0YY, OK2C, OK2M a OM3RBS a spol, jaký že jsme to vlastně magoři a co nás na tom vysílačkování baví. Snad se mu ten "tyjátr" líbil.

Závod

Začátek závodu byl oproti mikrovlňáku dost pomalý a bylo cítit, že kromě směru do OM to moc dobře nechodí. Stanice z JO31 a DL byly dost slabé a tak alespoň potěšilo bezvadné CW QSO s Ivanem, YU1LA 853km do Bělehradu, TNX. V další hodině dělám i ODX závodu Chrise, SM6VTZ 893km, což byl i náš konečný ODX. Mohlo být ještě veseleji, protože jsem velmi dobře slyšel SM6BFE na cca 930km, bohužel on odemne nepobral číslo QSO. Do toho všeho nefungovala síť PLC, takže nebylo možné dohazovat ze 70cm a síť začala chodit až teprve později.. Přestože se podařilo udělat několik pěkných QSO jako např. Edgara, ON4KBE, PA4K, G0VHF/P 819km, YP2DX atd, šestým smyslem jsem cítil, že to nejde tak dobře jako jindy, dokonce se nepodařilo udělat ani běžné QSO s OL1B na Suchý vrch. Radostné bylo QSO s HB9MDP, který byl silný jak místní stanice a kterého jsme na těch 436km hravě udělali na tropo i na 3cm. Spojení s pořadovým číslem 100 dělám až ve 20:00utc s Palom, OM5CM, což bylo výrazně později, než v minulých závodech. Šokem bylo též číslo spojení OM6A, kteří měli náskok o 27 QSO, naštěstí OM3KII i DL0GTH měli o dost míň jak mi, už jsem z toho měl vyloženě špatný pocit, že nám to nějak nechce poslouchat.

S podmínkama to bylo vůbec dost zvláštní, jediné zlepšení jsem pozoroval u HA5KDQ, kteří byli na 23cm na 550km S9+40dB a nadprůměrně silný signál S9+ měli též OM3KII, OM3RRC a OM3KOM. Naopak OM6A byli sice silní, ale nijak výrazně. Ve stejné době jsem zkoušel OK1KUO a OM3RRC na 9cm s našim QRP šidítkem a nic. Taktéž HA5KFZ a jiné HA stanice pouze reportovaly, že nás slyší, ale QSO z toho nebylo. Rovněž se mi nepovedlo spojení s Pavolem, YU7AJM... Holt není každý závod posvícení. Spát jsem tentokrát šel někdy kolem 00:00utc za stavu 133 QSO a vstával jsem ráno ve 04:00. Ranní provoz začal slibně snadným AS QSO na téměř 700km se Zlatkem 9A2SB, SM7ECM, HB9BAT, I4CIV, G3XDY 827km, F6DKW 784km (škoda že měl Maurice rozbitou sedmdesátku), HA8V, OZ9PZ, IW4ARD, OZ6TY. Zkoušel jsem velmi brzy ráno též 1150km dlouhé QSO s LZ2T, ale nic z toho nebylo. Využil jsem příležitosti, že ještě nepřišel Jarek a udělal též několik QSO na 3cm. Po návratu na 23cm počty QSO narůstaly včetně pěkného QSO s OZ9GE do JO66 a již jsem pomalu začal věřit tomu, že se opět podaří překročit magickou hranici 200 QSO, když v tom asi 4h před koncem závodu zapískala ochrana a pohádky byl konec, jak se ukázalo opět se přerušil TX jumper k velké 2,3m parabole... Přes půl hodiny jsem tedy přepřahal koně a závod odjel již pouze na 2 směry do menších antén s o 6dB menším ziskem. Kupodivu to celkem šlo a podařilo se udělat i pár pěkných QSO, jako například DK1CB do Hamburku na random, ON4CJQ/P, I4UJB a dokonce i G5LK/P 807km s pěkným signálem. Závěr závodu pak dělám Tomáše OK2PWY (tnx) a poslední QSO s DG6SA z JO31 s pořadovým číslem 188 QSO. Na body to bylo trochu slavnější, podařilo se 66 000 bodů, tedy téměř stejný výsledek jako před rokem a skvělých 12QSO do Itálie. Nyní ještě pár slov k vyšším pásmům.

Na 9cm stále panuje stav QRPP vzhledem k počtu oprav HW ze 70cm, nicméně podařilo se i tak pár pěkných spojení, jako např. DK1C/P 254km, OE5VRL 244km a v neděli ráno dokonce i OK1KUO 262km přes hradbu Klínovce za pomocí vhodně letícího letadla. TNX. Celkový výsledek 10 QSO mi příjde vzhledem k tomu QRPP jako celkem dobrý výsledek a hlavně to rozdávání bodů udělalo řadě stanic radost.
 

Na 3cm tentokrát úřadoval Jarek, OK1KN, s kterým se mi velmi dobře spolupracuje. Přes absenci Rainscatteru to celkem šlo a povedlo se udělat řadu pěkných QSO, zejména pak za pomoci letadel. O HB9MDP již byla řeč, v neděli se navíc podařilo pěkné TR QSO s IK3GHY 550km, HB9BAT/P 518km, PA4ZP 527km a dokonce i s PI4GN 532km. Jarek navíc dělal i OZ1ALS 545km, ON4CJQ/P 562km a těsně před koncem přes letadlo i HA1A 447km. Škoda jen, že nebylo na pásmu více stanic, jako například LX1DB nebo DF0MU, nu a OK2C s námi opět odmítli udělat QSO (aby dodrželi svazarmovský "hamspirit"). Celkový výsledek 53 (věříme, že platných) QSO a 13 990 bodů z našeho lesem zarůstajícího kopce přesto pokládáme za vynikající.

Potom už následovalo za dokonalého počasí jen balení. Při něm se ukázalo, že se na 23cm zlomil v konektoru krátký flexi jumper a aby toho nebylo málo, tak zrovna v době prohlížení konektoru nám u naší kozy z roshitňolek prasklo lanko, což mělo za následek pád naší 2,4m paraboly z výšky asi 2m na beton. Naštěstí spadla přímo na dvojžebro, které odděluje obě části, které se nicméně i tak ohnulo, což jsme pak zkoušeli opravit až posléze ve Lhotě v pondělí večer.

Ihned po sundání stožáru Ivan s Jarkem pospíchali k odjezdu a jelikož nás bylo 5 a půl, tak jsme všechno nechali na bunkru poházené a hned po sundání antén se vydali demontovat 70cm. Naštěstí jsem již nemusel lézt na stožár, kde mě zastoupil Fred, DH5FS (tnx!). 70cm se tedy podařilo složit včas a jelikož jsme nemuseli tolik pospíchat na skládání 23cm, vydal jsem se po složení nejnutnějších antén zpět v jednom člověku balit mikrovlny. Šlo to velice pomalu a posléze bylo nutné nasadit baterku. 23 a 3cm jsme s Patejdlem měli sbalené až někdy kolem 23h a teprve tehdy jsme mohli sjet k baráčku a měli jsme všeho plné zuby.

Naštěstí jsme se mohli v klidu vyspat, dokonce ani tolik nežrali ovádi a tak jsme si alespoň trochu odpočinuli. V pondělí jsme pospíchali do Prahy, kde nás již netrpělivě čekal můj brácha, který byl v očekávání narození prvního potomka, (což se úspěšně podařilo až 20.7. (Adélka 3,1kg, čímž i VPZ zdědkovatěl, congrats!), nám výrazně pomohl s vystěhováním všeho toho herberku z přetíženého auta.

Konec dobrý, všechno dobré, jak se ukázalo i výsledek asi kupodivu stačil na 70,23 i 3cm k vybojování hattricku, nikdo se nezranil a nakonec nám pomohly i volné dny po závodě k rekonvalestenci. Nicméně nutno podotknout, že tentokrát jsme si všichni hrábli skutečně na dno a tak nevím nevím, jak to bude příště... Ještě štěstí, že UHF Contest je až v říjnu..

Díky všem za přečtení reportáže a snad zase příště na slyšenou se těší

Matěj, OK1TEH

PS: díky Láďo za soudek, byl fb a díky Robertovi za všechny pochutiny z Alsaska!

PPS: také se sluší poděkovat Fredovi za velkou pomoc při skládání antén na stožáru a oběma za operátorskou pomoc!

*) Note: comparison with last year July contest  
(ve srovnání s loňským Polním dnem)