Vzpomínka na konstrukce OK2JI Úvodem: od doby, kdy jsem Jardu poznal (někdy v polovině 70-tých let) mám k němu hlubokou úctu - nejen pro jeho absolutně čisté konstrukce, kterým se od té doby alespoň trochu snažím přiblížit, ale i vzhledem k jeho celoživotnímu zaujetí radioamatérským provozem na VKV pásmech a dosaženým výsledkům se zařízením, nepřesahujícím desítky wattů. A v neposlední řadě pro jeho aktivitu, vitalitu, psychickou kondici, celkový rozhled a zaujetí. Kéž bychom takových kontruktérů měli v OK více! ok1vpz A tohle Jarda OK2JI posílá pro zajímavost návštěvníkům webu OK2KKW:
|
Nazdar všichni,
srdečně zdravím a se zpožděním posílám foto zařízení, jak jsem Vláďovi
slíbil. Mám už nějaké ty roky, takže vše již trvá déle. Jelikož i delší
dobu fotím, asi od roku 1955, fotek se za tu dobu nashromáždilo několik
tisíc, mnoho filmů jsem digitalizoval a uložil do složek v počítači a je
problém z toho všeho udělat nějaký výběr, některé fotky upravit a uložit
do formy, v jaké Ti to posílám. Někdo píše paměti, já ve formě fotek
uvádím vlastní konstrukce zařízení z doby, kdy jsem tomuto koníčku
propadl. Bylo to asi v roce 1949. Navštěvoval jsem radioklub OK2KSU,
jezdili jsme na PD a v té době jsem začal stavět první konstrukce. Jsem
rád, že jsem mohl být u základů radioamatérského vysílání, tak jako byli
lidé zapálení do létání, motorismu a stavěli si závodní stroje vlastními
silami. Dnes už není nikdo schopen se závodním strojem zhotoveným doma na
koleně závodit ve velkých soutěžích. To platí i v radiovém vysílání a dnes
už prakticky nikdo nestaví elektronicky a mechanicky složitá zařízení,
kterých se prodávají spousty. Zaslané fotky zařízení jsou vzpomínkou na doby, kdy jednotlivci a kolektivky závodili se zařízeními zhotovenými vlastními silami v klubovnách radioklubů a měli radost, že zařízení fungovala a prodlužovaly se vzdálenosti spojení mezi závodícími stanicemi. Já jsem se celý život věnoval závodům a konstrukcím zařízení pro provoz v pásmech VHF, UHF, SHF a proto v mých konstrukcích nejsou zastoupeny, až na malé výjimky, zařízení pro KV. V začátcích provozu na VKV v poválečných letech byla používána různá inkurantní zařízení k nimž byly stavěny různé doplňky ve formě konvertorů a podobně. Také jsem ze začátku zaměřil konstrukce tímto směrem a realizoval pro radioklub zařízení se dvěma E10ak. Později, v letech šedesátých, jsem již v konstrukcích používal naše elektronky, pro výkonové koncové stupně pak sovětské, typu GU-29 a pod. Velkou změnu v konstrukcích radioamatérských zařízení způsobilo zavádění polovodičů do elektronických zařízení. Obrovským tempem rostla i výroba integrovaných obvodů. Tranzistory i IO byly drahé a málo dostupné. Přesto se konstruovaly přijímače a vysílače s malými výkony, řádově mW až W. Několik takových zařízení jsem rovněž realizoval a jsou na foto patrny. Byla to ale krásná doba, včetně závodění, kdy se s malými výkony dosahovalo spojení na vzdálenosti stovek kilometrů. Rušení na pásmech bylo minimální a úspěch v závodech byl podmíněn rovněž konstrukcí anténních systémů, kterých jsem realizoval celou řadu. Bylo by to na celý další soubor fotek. Během konstrukcí zařízení jsem musel zhotovit řadu měřících přístrojů a přípravků, aby bylo možno zařízení realizovat s co nejlepšími parametry. Tyto přístroje jsou rovněž obsaženy v souboru fotek. Pozdější konstrukce přijimačů a TRXů pro pásma 144 a 432 MHz jsou plně tranzistorována, včetně výkonových stupňů. Tato zařízení byla také úspěšně používána československým reprezentačním družstvem v zahraničních soutěžích . Na fotkách je i zařízení, používané pro spojení přes družicové převaděče OSCAR . Všechna vysílací zařízení byla konstruována pro provoz z baterií na přechodném QTH. Později bylo pro provoz použito agregátu a bylo nutno zhotovit výkonové zdroje, které na fotkách nejsou. Rozšířením provozu na vyšších UHF a SHF pásmech byly zhotoveny transvertory pro pásma 1296 a 2300 MHz, jež jsou včetně antén SBF rovněž uvedeny. Mimo radioamatérských konstrukcí pro vysílání jsem realizoval několik přístrojů pro nf. z níchž je dochována fotka quadrofonního přijimače pro normy OIRT a CCIR s 4x 25W zesilovačem na konci souboru fotek. Také v závěru je několik fotek které představují užití zhotovených zařízení při práci v závodech a poslední foto je z dílny v paneláku, kde byly všechny konstrukce realizovány. Bylo by ještě mnoho fotek konstrukcí měřicích přístrojů, které jsem navrhoval a realizoval v době působení ve VÚPM a potom v době podnikání, ale to nesouvisí s radioamatérským provozem, takže je neuvádím. To je ode mne prozatím vše, snad jsem splnil to co jsem slíbil a pokud budeš mít Vláďo cestu do našich končin, určitě ze zase zastav na kus řeči, případně si můžeš stáhnout další foto , které Tě bude zajímat. Ať se Ti daří, hlavně po stránce zdravotní a někdy se budu těšit na viděnou. Jarda OK2JI V příloze jsou fotky radioamatérských zařízení OK2JI ve formátu .pdf od roku 1957: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16. PS: a závěrem ještě předchozí článek - něco málo
nejen k příčkovým filtrům:
http://www.ok2kkw.com/kmitocty/ok2ji/prickove_filtry_ok2ji.htm |