|
Jaká byla cesta od Svazarmu k dnešním radioamatérským organizacím? Nekomentované kopie dobových podkladů - výběr z časopisu Krátké vlny a AR 2.část - rok 1991 Jak dál v naší činnosti Stojíme na začátku roku, který bude významný pro každého občana našeho státu. Naše vláda a naši poslanci nám jistě připraví další více méně příjemná překvapení potřebná k ozdravění našeho národního hospodářství -společnosti, za posledních 40 roků devastované a morálně upadající. Také pro nás, radioamatéry, bude rok 1991 důležitý pro naši budoucí činnost. Zřejmě se již budeme muset obejít bez veškerých dotací a naučit se hospodařit o prostředky, které získáme ze zaniklé organizace Svazarm, a s prostředky, které budeme ochotni do naší činnosti vložit z vlastní kapsy. Jistě každý z nás dokážeme pro svoji zálibu přinést nemalé obětí. Je však nutné, abychom měli všichni pevnou představu, jak dál budeme pokračovat v naší činnosti a jak naši činnost uspořádáme tak, aby přinášela uspokojení a radost nejen nám, ale i našim nástupcům. Minulý rok bohužel nepřinesl do naší činnosti jasno. Vznikly nové organizace radioamatérů, klubu a společnosti, které si předsevzaty, že budou lepší, než byly ty minulé. Snad každý radioamatér uvítal zrušení organizace Svazarm. Obávali jsme se však, aby vzniklá organizace Sdružení technických sportů a činností nebyla pouze převlečeným kabátem Svazarmu. Drobné ,‚kosmetické“ úpravy ve vedení této organizace však rozhodně nedávají záruku, že by zástupci této organizace dokázali a chtěli hájit zájmy radioamatérů. Po konferenci Slovenského Zvazu Rádioamatérov a Svazu MoravskoSlezských Radioamatérů proběhla v červnu 1990 také konference Českého radioklubu, která nastínila úkoly pro nejbližší období. Tyto konference však vyřešily velice málo. Stále více sílila potřeba založení Československého radioklubu, který by zprostředkoval styk jednotlivých radioamatérských hnutí v Čechách, na Moravě a na Slovensku.
Dne 29.9.1990 proto proběhla v Brně zahajovací jednání u kulatého stolu zástupců všech radioamatérských organizací, které jsou v naší vlasti registrovány. Přítomni byli zástupci přípravného výboru Československého radioklubu, dále zástupci Českého radioklubu, Svazu českých radioamatérů, Svazu moravskoslezských radioamatérů, Spolku slovenských amatérov vysielačov, Slovenského zvazu rádioamatérov, Československého klubu rádiových posluchačů a zástupce radioamatérů, kteří nejsou organizováni v žádné organizaci nebo klubu. Na pořadu jednání byla současná neutěšená situace, která dosud trvá v našem radioamatérském hnutí. Doposud není zcela jasné, jak to dopadne. S budovami, které patřily radioamatérům, zvláště s budovou „zámečku“ ve Vlnité ulici v Praze, kde jsou tradiční místnosti OSL služby a diplomové služby. Poněvadž jeden den rozhodně nestačil na vyřešení všech problémů, byly vytvořeny skupiny, které projednávaly jednotlivé otázky do svolání dalšího „kulatého stolu“ 20.10.1990. Byly vytvořeny následující pracovní skupiny: legislativní - příprava stanov jednotné radioamatérské organizace; delimitační - převod majetku Svazarmu novým radioamatérským organizacím; finanční- záležitosti finanční; QSL - záležitosti QSL a diplomové služby. Věřím, že se zástupcům kulatého stolu opravdu podaří vyřešit všechny problémy k úplné spokojeností všech československých radioamatérů a že po neklidném roce 1990 ustane vzájemné hašteření a rivalita mezi jednotlivými organizacemi a kluby. Vždyť není rozhodující, do které organizace nebo klubu patříme. Rozhodující bude to, abychom dokázali veškerou obětavost a snažení vložit do společné věci - vytvořit radioamatérskou společnost takovou, ze které bychom měli všichni radost a která by navázala na dosavadní úspěchy a dobré jméno československých radioamatérů ve světě. Jozef, OK2-4857 AMATÉRSKÉ RÁDIO 2/1991 SLOVO EDITORA Otvíráte první číslo nového časopisu, který by měl každé dva měsíce přinášet užitečné informace pro radioamatéry. Když jsem se rozhod ke kroku začít vydávat takový časopis, vedl mě k tornu fakt, že v některých radioamatérských oblastech je u nás citelný nedostatek informací, který se dosavadním časopisům jako je Amatérské rádio i Radioamatérský zpravodaj nedařilo vykrýt. Mám tím na mysli i zejména informace pro radioamatéry zabývající se opravdu všemi možnými způsoby komunikace (včetně těch ti nás zatím méně rozšířených digitálních.) Obsah a kvalita tohoto časopisu bude odrážet kvalitu a úroveň našich radioamatérů a bude vněm vždy prostor pro všechno potřebné. Tím chci říci to, že není mým úmyslem psát tento časopis sám, naopak bych si přál, kdyby co nejvíce amatérů se podílelo na jeho obsahu. Slovutní konstruktéři a dopisovatelé nemusí čekat jen aby přispívali do sborníků z různých setkáni (které se mnohdy těžko dostávají k těm co je potřebují), v tomto časopise mají brány otevřeny.... ....Jiné rubriky, jako Antény, VKV provoz a technika. Družice, SWL, RTTY stále ještě čekají. Jak dlouho, to záleží jen na Vás. Tím slůvkem Vás, záměrně s velkým písmenem, nemyslím beze jmenný dav lidí, kteří čekají, až jim někdo něco naservíruje (jak je u nás zvykem), ale každého z vás amatérů, kteří s pokládají za čest zvát se Hamy. ..... 73 Karel. OK2FD AMA 1/1991 leden (zdroj: http://www.posluchaci.cz/modules.php?name=Downloads&d_op=viewdownload&cid=5 )
KRÁTKÉ VLNY 1/1991
KRÁTKÉ VLNY 2/1991
Nechceme naše čtenáře zvát na další díl oblíbeného filmu. Chtěli bychom jen P.T obec čtenářskou seznámit s tím, co se odehrálo v týdnu 11. - 15.3. 1991. Že je titulek jaksi mimo? Prohlédněte si delimitační protokol STSČ ČR...... ....... Na základě usnesení ustavujícího sjezdu zahájila rada ČAV činnost, směřující k uplatnění právních věcných i dispozičních nároků vůči organizacím, do kterých byli radioamatéři nedobrovolně začlenění po zrušení ČAV začátkem 50. let. Proto byla cestou poslance FS a místopředsedy vlády ČSFR podána žádost o legislativní úpravu zákonů, týkajících se Svazarmu. Dle sdělení podpředsedy vlády ČSFR Dr. Jozefa Mikloša byla tato žádost postoupen ministryni kontroly ČSFR Ing. Kořínkové k dalšímu řízení vzhledem k tomu, že tato problematika je řešena tímto ministerstvem. Na jednání u kulatého stolu jsme chtěli přijít připraveni a proto jsme tedy Federální ministerstvo kontroly navštívili. Naše zjištění bylo šokující. Byli jsme informováni o tom, že v pátek 15.3, tj, den před konáním jednání u kulatého stolu, které mělo rozhodnout o majetkovém vypořádání, má president STSČ ČSFR Ing. Ján Brosz předložit již zpracované dohody. Dohoda na federální úrovni mezi STSČ ČSFR a ČSRK byla vypracována již 21.2. 1991 a podepsána za stranu ČSRK Miroslavem Popelíkem, OK1DTW, tajemníkem ČSRK (též zaměstnancem STSČ) a Ing. Mojmírem Sukeníkem, OK2UMO předsedou Asociace ROB. Dohoda na české úrovni byla vypracována již 6.2 (!!!) a za stranu ČRK ji podepsali Ing. Jaromír Voleš, OK1VJV, místopředseda ČRK a Jiří Bláha, placený tajemník ČRK. Dohodu na slovenské úrovni podepsali 14.2 za SZR president Ing. Anton Mráz, OK3LU a sekretář SZR Karlo Pospíchal. Oním šokujícím zjištěním bylo, že pracovníci Federálního ministerstva kontroly, pověření řešením otázek majetku radioamatérů považovali problém za zcela vyřešený s tím, že nároky radioamatérů budou uspokojeny, bude-li veškerý majetek převeden na členské organizace STSČ. Bylo nám sděleno, že nejsou známy majetkové nároky radioamatérských organizacím stojících mimo STSČ. SČR však tyto nátoky uplatnil již 16. listopadu 1990, což jsme dokumentovali kopií zápisu z jednání na Federálním ministerstvu kontroly. Tímto krokem tedy přípravný výbor ČSRK, rada ČRK a prezídium SZR fakticky popřeli smysl veškerých jednání u kulatého stolu s cílem zabránit organizacím ČAV v přístupu k podílu na majetku a obecně vzato k vyvázání alespoň části majetku z rámce STSČ. Úmysl zajistit si monopolní podíl na majetku potvrzují i jiné skutečnosti, např. průvodní dopis k delimitačnímu protokolu STSČ ČR z 15.2, kde se mj, uvádí: "Zde je patrno, že podmínkou delimitace majetku je registrace u některého ze svazů STSČ ČR". Nelze tedy pochybovat o tom, že se jednalo o předem připravenou akci, kterou by od svého oprávněného podílu na majetku bývalého Svazarmu byli odříznuti všichni členové SČR, SMSR, SSAV, CLC a hlavně všichni ti, kteří dosud nejsou členy žádné organizace. Přejděme ale zpět k tomu, jak se dále vyvíjela situace. Federální ministerstvo kontrolu jsme tedy navštívili podruhé, před tím, než mělo dojít k podpisu zmíněných dohod. Vzápětí se dostavil president STSČ Ing. Ján Brosz v doprovodu jednoho pracovníka sekretariátu STSČ a texty dohod přinesl. Po určitém úsilí se nám podařilo vysvětlit situaci a objasnit, popř. naše oprávněné nároky vznášíme tzv. "až nyní". Ing. Brosz údajně nic nevěděl o existenci radioamatérských organizací, stojících mimo sdružení. Proto jsme předložili kopie dopisů, které byly sekretariátem STSČ zaslany Svazu českých radioamatérů a Spolku slovenských amatérov vysielačov již ve druhém pololetí loňského roku. Závěrem jednání tedy bylo, že k uznání těchto dohod Federálním ministerstvem kontroly nedošlo. Ukončení moratoria majetku k 31.3 je vázáno uzavřením těchto dohod. Pro jednání u kulatého stolu tedy SČR a SSAV připravily návrh textů nových dohod, respektující i organizace mimo STSČ i radioamatéry dosud neorganizované. Na těchto dohodách kulatý stůl déle pracoval. Tento krok tedy považujeme za velmi významný. Pokud by se nám nepodařilo tyto dohody zachytit zůstal by veškerý majetek pouze organizacím STSČ a k vyvázání majetku mimo jeho rámec by nedošlo. Tím by byl umožněn další nátlak na radiokluby a fakticky by se potvrdily alibistické postoje celé řady radioklubů , které z obavy o majetek zůstaly v STSČ, resp. v ČRK. Majetek bývalé ÚRRA by beze zbytku připadl ČSRK, podobně by bylo naloženo i s majetkem na české úrovni. O možném, resp. nemožném podílu nezávislých organizací by bylo možno vést dohady. Bohužel nemáme důvod se domnívat, že by se ČSRK gentlemansky dělil s ČAV, resp. ČRK se SČR a SZR se SSAV. Jaký by měl být další vývoj situace? Má-li být moratorium uvolněno k 1.4. 1991, musí dojít k vypracování a podepsání nových dohod za účasti všech, kteří se budou na převzetí podílet. Nové dohody musí být doručeny na Federální ministerstvo kontroly do 22.3. a tím budou splněny předpoklady k uvolnění moratoria. Příští vývoj tedy budeme očekávat s nadějí, že se nevyskytnou žádné další komplikace. Další disponování majetkem bude podmíněn uzavřením vzájemných dohod všech radioamatérských organizací, tj. na celostátní úrovni ČAV, ČSRK, CLC, VHF klubu a Asociace ROB, na republikových SČR, SMSR a ČRK, resp. SSAV a SZR. OK1RR KRÁTKÉ VLNY 3/1991 SLOVO EDITORA Váženi čtenáři! Mnozí z Vás jste jistě překvapeni, že jste dostali časopis, který jste si nepředplatili. Nelekejte se, vše je v pořádku. Časopis AMA se totiž rozhodnutím presidia Československého radioklubu z 6.4.91 stal nástupcem Radioamatérského Zpravodaje, který přestane vycházet po svém 4 čísle. Hlavním důvodem tohoto rozhodnuti bylo to, že náklady na RZ byly tak vysoké (25,- Kčs na 1 ks), že vlastně celé předplatné RZ vystačilo pouze na 4 čísla RZ.. Protože však Československý radioklub měl v rozpočtu částku 100.000 Kčs, která měla sloužit na dotaci RZ v tomto roce, ale která by při jeho finančních nárocích nepokryla ani 2 čisIa, redakce AMA nabídla rozšíření nákladu časopisu AMA pro předplatitele RZ. Proto tedy dostávají nyní časopis AMA i předplatitele RZ - z prostředků Čs.radioklubu, který hradí náklady ve výši 44,- Kčs na 1 předplatitele. Což postačí na 3 a kousíček čísla AMA. Mimo toto číslo vyjde AMA letos ještě 3x. Jak tedy dále s předplatným? Vyberte si jednu z následujících možností: 1. Jsem předplatitelem pouze AMA - tyto starosti se mě netýkají. Jsem zařazen do Tomboly a pokud budu chtít časopis i příští rok, mám dost času si jej dále předplatit. 2. Jsem předplatitelem AMA i RZ - jsem na tam nejlépe, AMA dostávám, V Tombolo jsem a navíc budu mít předplatné pro příští rok o 44. Kčs levnější 3. Jsem předplatitelem pouze RZ - dostanu 4 Čísla RZ (za svých 100,- Kčs), dále 3x AMA, ale pokud budu chtít být v Tombole, musím se stát plným předplatitelem do 306. To znamená, že musím doplatit 40,- Kčs (zbytek do předplatného 91) a za to dostanu ještě 2 pNní č AMAa budu mít Šanci na výhru v Tombole. 4. Jsem předplatitelem pouze RZ - AMA neznám, dostanu čísla a pak se rozhodnu, zda si jí dál předplatím. Mám ale smůlu, v Tombole nebudu. Všichni pravděpodobně již víte, že redakce AMA pro své předplatitele vyhlásila Tombolu AMA, ve které budou v koncem roku hodnotné ceny. Do této tomboly budou zařazeni pouze řádní předplatitelé časopisu AMA. Předplatitelé bývalého RZ, kteří neodebírali AMA, mohou být do této tomboly zařazeni pouze v tom případě, že se stanou řádnými předplatiteli. tj že uhradí zbylou část nákladů (mimo dotaci ČSRK) ve výši 40,- Kčs. Pak obdrží i pivní dvě čísla Časopisu AMA zpětně (po jejich dotisku)... Podmínky AMA Tomboly: Do slosováni o ceny budou zahrnuti všechny fyzické osoby, které budou v evidenci řádných předplatitelů časopisu AMA ke dni 30.6.91 (pro předplatitele výbalého RZ po zaplacení částky 40,- Kčs). Ze slosování jsou vyloučeni předplatitelé-organizace (t.j. i klubové stanice), členové redakce AMA a jejich rodinní příslušníci a sponzoři Tomboly AMA. Předplatitelé, kteří další předplatitele budou zařazeni ve slosování tolikrát, kolik nových předplatitelů získají. Jako důkaz o získání předplatitele stačí poznámka nového předplatitele stačí na rubu složenky ve zprávě pro příjemce (stačí uvést heslem - nový předplatitel; získal mě (celé jméno) z (název města), případně vol.značka). Tombola AMA: Hlavni cena: KV transcelver v hodnotě 40.000,- věnuje DTP Studio spol. s.r.o. Další ceny: FM handheld ALINCO DJ120T- věnuje
Gutter Electronics (OK1FM) 73 Karel. OK2FD AMA 3/1991 květen (zdroj: http://www.posluchaci.cz/modules.php?name=Downloads&d_op=viewdownload&cid=5 )
SLOVO EDITORA Váženi čtenáři! ...Ale přes všechno, co jsme nestačili udělat, se vyřešilo několik záležitosti. Předně se podařilo dát dohromady skupinu amatérů, kteří budou řešit problémy spojené se závody na KV. Tato skupina není nijak uzavřená a k činnosti v ní se může přihlásit kdokoliv, kdo bude mít zájem a může při řešeni KV závodů pomoci - a to i písemnou formou. Zatím se přihlásilo ke spolupráci kolem 10 lidí OK1 až OK3. K aktivaci této skupiny byl dán podnět presidiem ČSRK a jejím svoláním jsem byl zatím pověřen já. Veškeré dotazy a náměty proto posílejte prosím na mou adresu. Obdobná situace je i na poli VKV, kde vytvořením pracovní skupiny byl pověřen Ruda OK2ZZ ve spolupráci se Zdeňkem OK2PZW. A teď Ještě pár poznámek k obsahu tohoto časopisu - dostal jsem více připomínek, že by měl obsahovat více věcí z oblasti VKV. Nejsem proti tomu, výsledky VKV závodů a rubriku OSCAR již můžete naleznout v tomto čísle, ale technické příspěvky mi musí dodat sami VKVisté! První jsem dostal nedávno - konstrukce jednoduchého FM tcvru - pokud mi jej recenzenti doporučí - vyjde 1.část již příště. Co ale problematika antén atd.? 73 Karel. OK2FD AMA 4/1991 červenec (zdroj: http://www.posluchaci.cz/modules.php?name=Downloads&d_op=viewdownload&cid=5 ) BLÝSKÁNÍ NA LEPŠÍ ČASY? Dne 8.8.1991 se v Bratislavě sešli ke společnému jednání zástupci radioamatérských organizací. Jedním z výsledků je DOHODA o vytvoření společného radioamatérského sdružení v ČSFR Radioamatérské organizace ČRK, SZR, AROB, SČSRŽ a OK VHF Club sdružení v SCRK a SČR, SMSR, SSAV a CLC sdružené v ČAV uzavřely tuto dohodu o postupu vytvoření společného radioamatérského sdružení. 1. Společné radioamatérské sdružení bude organizací s právní subjektivitou a celostátní působností. 2. Společné radioamatérské sdružení bude nadáno těmito pravomocemi: bude zastupovat radioamatéry ČSFR vůči světu (IARU) a bude zastupovat radioamatéry ČSFR vůči federálním (popř. republikovým) orgánům (FMS, apod.) 3. V čele společného radioamatérského sdružení bude v době mezi sjezdy stát jako nejvyšší orgán presidium. 4. Společné radioamatérské sdružení bude navenek zastupovat president a dva vicepresidenti, volení celostátním sjezdem sdružení. 5. Společné radioamatérské sdružení bude mít revizní komisi. 6. Stanovy společného radioamatérského sdružení budou schváleny sjezdem delegátů výše uvedených radioamatérských organizací. 7. Jakákoli pozdější změna stanov přísluší pouze sjezdy sdružení. 8. Na QSL službu má a bude mít nárok každý radioamatér ČSFR. 9. Poštovní přihrádka č. 69 na poště Praha 1 bude v dispozičním právu nového sdružení. 10. Jednotlivé svazy předloží do 15.9.1991 návrh stanov společného radioamatérského sdružení na adresu OK1FCI. 11. Pracovní schůzku zástupců všech organizací pro přípravu sjezdu svolá Ing. Mráz, OK3LU. 12. Ostatní podmínky existence společného radioamatérského sdružení a jeho vnitřní struktura i pravomoci budou stanoveny a rozhodnuty sjezdem delegátů výše uvedených radioamatérských organizací. 13. Sjezd delegátů výše uvedených radioamatérských organizací za účelem ustavení společného radioamatérského sdružení se uskuteční dne 18.1.1992 v Brně. Každá z výše uvedených organizací sdružených v ČSRK a ČAV vyšle na sjezd 7 delegátů a dále pak další delegáty v počtu 1 delegát na sto i započatých členů příslušné organizace k 31.12.1991. Podepsáni: ČRK: Prosteký Miloš, OK1MP
SZR: Mráz Anton, OK3LU
SSAV: Horváth Pavel, OK3IA
SČR: Kratoška Martin, OK1RR
Kobliha Ivan, OK1FCI
CLC: Močoch Pavel, OKL 11
SMSR: Toužín Rudolf, OK2ZZ
AROB: Sukeník Mojmír
SČSRŽ: Peček Jiří, OK2QX
V Bratislavě dne 8.6.1991 Za správnost: Popelík Miroslav, OK1DTW ____________________________________________________________________ Dohoda je jistě významným pokusem o sjednocení čs. radioamatérského hnutí. Problém je ovšem jinde - lze sjednotit něco, co je "rozhádané", nějakou dohodou? Domnívám se, že dohody budou mít smysl, až se dokážeme navzájem dohodnout. Pokud se budeme hádat, nebo dohadovat, nebudou výsledky našich jednání dohody, ale dohady. Nechci připomínat závěry neslavné konference radioamatérů, pořádané 19.1.1990 v Praze - její závěry byly publikovány v RZ i AR a jejich plnění, resp. neplnění si můžete ověřit sami. Současný stav je výsledkem působení přípravného výboru Čs. Radioklubu, který "zajišťoval kontinuitu" i tam, kde bylo nutno naopak kontinuitu přerušit. Potíže se daly očekávat, přípravný výbor Čs. radioklubu byl totiž složen výhradně ze svazarmovských špiček radioamatérského hnutí, které soustředily veškeré úsilí na upevnění svého postavení. Byli jsme poněkud dezorientovaní, dezinformovaní a mnozí z nás svoji důvěru dali amatérům známých značek. Nikdo nemyslel na to, že jedni mohli triumfovat v dobách, kdy se druhým braly koncese. Zatímco jsme za ostnatým drátem čekali na devizový příslib, jezdili někteří amatéři jednat "našim jménem" na Západ zcela bez problémů. Nikdo se ani nepozastavil na tím, jak asi byli tito lidé prověřováni a s jakým výsledkem. Bohužel řada radioamatérů dodnes dokáže nanejvýš projevovat své znechucení nad současným stavem a zájem o organizaci našeho radioamatérství prohlásit za politikaření. a dát tak najevo vlastně nezájem. Pokud se budeme zajímat výhradně o vysílání, letování, QSL a součástky a případně rozhodování o našich osudech pustíme jaksi bokem, přenecháme vládu těm, kteří o ni tak stojí. Proto se stalo, že zmínění členové federální a republikové rady i členové politickovýchovné, KV, VKV komise i dohlížitelé z komise KOS dostali důvěru. Podíleli se na tom bohužel i mnozí z nás svým mlčením i svým nezájmem. Stále je mnoho těch, kteří se prohlašují za nezávislé či sebou nechali manipulovat a jsou členy organizací, které se snaží zachovat bývalou strukturu radioamatérství. Faktem je, že přes veliký tlak, kterému byli a jsou vystaveni všichni, kterým to myslí demokraticky, nepodařilo se výše uvedeným lidem nezávislé hnutí potlačit. Je tedy na místě otázka: Je návrh dohody upřímně míněnou shodnout o sjednocení (v zájme nás všech), nebo dalším pokusem o zachování řídících pravomocí organizace a upevnění pozice jejich představitelů? Nad textem dohody jsme strávili mnoho času snažili jsme se jej objektivně posoudit. Výbor SČR má k jeho znění následující výhrady: K PREAMBULI: Je nutné posoudit, která organizace je vlastně radioamatérská. JE skutečně ROB (liška) radioamatérskou disciplinou nebo branným sportem? Může mít liškař (pokud nemá ani koncesi, ani není aktivním posluchačem) stejného zájmu jako my? Potřebuje liškař amatérská pásma a povolávací podmínky, potřebude technické znalosti na naší úrovni? Domníváme se, že ne. Jejich začlenění mezi nás se již negativně projevilo - již zasahovali do vydávání posluchačských čísel i do organizace QSL služby. Problematické je účast zástupců organizací, jejichž členové jsou organizováni ještě někde jinde. Tyto organizace jsou svým způsobem specializované a sdružují jen část radioamatérů na základě specifického zájmu. Jedná se např. AROB (jsou-li to vůbec radioamatéři), SČSRŽ (sdružení radioamatérů-železničářů, obdobu známého FIRAC) a OK VHF Club. Tyto kluby již zaujaly své pozice a navlékly dresy určitých barev. Je sice skutečností, že někteří radioamatéři jsou členy pouze těchto klubů a mají, stejně jako všichni ostatní, právo být zastoupeni v čs. radioamatérské organizaci, ale ... Jistě víte, že byl založen a registrován Klub přátel telegrafie TFC, který se hlásí k ČAV. Můžeme založit desítky dalších klubů. např. klub fousatých amatérů (už se hlásím, hi), klub plešounů (tam můžu také), klub amatérů-muzikantů, klub kuřáků a klub nekuřáků, atd. Všichni mohou zasedat u kulatých stolů a vyslat své delegáty na sjezd a dopadne to - jako na arabském trhu. Bude se dělat koalice, spolky spolků a skončí to hádkou, z které zbude pouze hořká pachuť v ústech. Je skutečně TAK NEDEMOKRATICKÉ stanovit, kdo se jednání zúčastní a kdo příjme zastoupení někým jiným? U kulatých stolů jsme neviděli ani DIG-OK (hlásí se k ČAV), ani OK-QRP Club (tváří se naprosto indiferentně), ačkoliv zástupci obou by tam klidně sedět mohli. K BODU 2: Nově vznikající organizace si již předem uděluje pravomoce a nečeká, až jí budou uděleny celostátním sjezdem radioamatérů. Bod neobsahuje formaci, že se jedná o NÁVRH, ale tváří se definitivně. Proto je v této formulaci nepřijatelný. Republikové svazy si rozhodně ponechají jim JIŽ SVĚŘENÉ právo zastupovat své členy před republikovými orgány a část svých kompetencí nesvěří celostátní organizaci, neboť by tím vznikala vertikální struktura, kterou zásadně odmítáme. Proto budiž odmítnuto i zastupování celostátní organizací před republikovými orgány. K BODU 8: Formulace nevylučuje diskriminaci nečlenů některé organizace tou formou, že QSL služba bude pro některé radioamatéry dostupná za výhodnějších podmínek, než pro ostatní. Nelze nic namítat, proti tomu, budou-li QSL službu některé organizace částečně dotovat pro své členy, kteří tak budou platit méně. To je však možné, až bude hospodaření všech organizací naprosto průhledné a KONTROLOVATELNÉ, až bude všeobecně známo, kde na to který organizace bere. Za současných to možné není, neboť navzdory všem dohodám o majetkovém vypořádání dělají organizace sdružené v ČSRK vše pro to, aby se tyto dohody nenaplnily a naopak majetkové otázky zůstaly pokud možno v temnotách. Proto je nutno bod 8 dohody doplnit o formulací: ZA STEJNÝCH PODMÍNEK. K BODU 13: Zcela nepřijatelný je dodatek "a dále pak další delegáty v počtu 1 delegát na sto i započatých členů příslušné organizace k 31.12.1991". Dohoda navíc neřeší další situaci: jedna osoba, který je členem více organizací může volit vícekrát i při volbě kandidátů odevzdat více hlasů. v každé organizaci kde je členem jeden. Mandátová komise tím nemá jasně stanovený úkol, jak určit počet delegátů. Zmíněný dodatek má tedy jediný smysl - zajistit většinu delegátů organizacím, které jsou dnes sdruženy v ČSRK. Text dohody bude předložen sjedu SČR k vyjádření. Výbor má však ke znění dohody značné výhrady a bude požadovat jeho přepracování. Mnozí z vás si nyní položí otázku, proč zástupci SČR text dohody podepsali, je-li k němu tolik výhrad. Uvědomujeme si, že sjednocení radioamatérů je v zájmu všech. SČR chce k tomuto sjednocení přispět. Důvodem našeho podpisu je snaha prosadit demokratické zásady - naše činnost se nesmí řídit rozhodováním představitelů, ale vůlí členů. ____________________________________ Je znám způsob, jakým nebyl a prokazuje své členstvo ČRK. Všichni ti neteční, kterým je vše jedno, ti, kteří vzali jako fakt, že se jejich kolektivka přihlásila k ČRK a nechtěli trhat partu jsou vykazováni na členských seznamech a jsou k dispozici i jejich přihlášky k individuálnímu členství. Proto vykazuje ČRK obrovský počet členů, kteří mají z minulých dob silné svazarmovské tradice, kde Svazarm fungoval a něco dělal. Mnoho amatérů se cítí podvedeno, mnoho setrvává (bylo slyšet i na pásmech) v ČRK jenom do konce roku a to proto, že mají pro letošek zaplacené členské příspěvky. Snad proto se má počet členů prokazovat k 31.12.1991 (návrh OK1MP) - odejde-li větší počet členů příští rok, počet delegátů to už neovlivní. SČR se nikdy nesnažil být masovou organizací, nikdy nic nesliboval klubům a sázel spíš na jednotlivce, jejich odpovědnost a prozíravost. Záměrně jsme neslibovali nikomu žádné výhody, neboť jsme chtěli mít členy, kteří vědí, co dělají. Kdybychom slibovali, starali se spíš o kluby (zajišťovali kontinuitu kolektivismu posledních 40 let) a vsadili na vědomí budoucích potíží, mohli jsme mít více členů my. Jednali jsme tak, jak jsme jednali a proto je nás dnes 400 a ČRK vykazuje 4x tolik členů. Poměry na Slovensku jsou sice trochu jiné a do všech detailů je neznám, ovšem domnívám se, že situace bude obdobná již vzhledem k tomu, kdo zaujal místa v presidiu SZR. Bod 13 tedy vrhá velmi špatné světlo na celou dohodu tím, že umožňuje rozsáhlé porušování demokratických principů. Odpověď na již položenou otázku se nabízí sama: jedná se opět o další pokus udržet situaci beze změn - vytvořit organizaci s rozsáhlými pravomocemi. Je známo, že až registrace ČAV byla impulsem k registraci ČSRK, do té doby ČSRK fungoval jen coby členský svaz bývalého Svazarmu, dnes STSČ. Vůle většiny čs. radioamatérů je známá - odtrhnout se od Svazarmu i jeho pokračovatele, přesto ji dokázal (a dokazuje dál) ignorovat. Důvodem ke vzniku ČAV byla potřeba hájit zájmy radioamatérů, ČSRK jim chce nabízet služby. Domnívám se, že služby si lze v tržním systému koupit, zatímco to, aby k vůli nám šel někdo s kůží na trh, ne. Bude-li využívání některých pro radioamatéra životně důležitých služeb (např. QSL služby) podmíněno členstvím v nějaké organizaci, nejedná se o členství dobrovolné, ale vynucené a tudíž o porušení zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů, což je soudně stíhatelné. Přesto se najde celá řada amatérů, který obhajuje QSL službu "jen pro členy" - v poslední době se takto vyjádřili OK2QX, OK2ZZ a OK3JW. Organizace by se měla rozhodnout, bude-li podnikatelem nebo obhájcem zájmů svých členů. Obojí asi nepůjde, nebo ČSRK aspoň zatím nenaznačil jak. ČSRK se snaží (úspěšně) o dosažení státních dotací. Jenže nic není zadarmo, i dotace je třeba si zasloužit. Jenže kdo bude plnit závazky, které z toho plynou? Členové! Je skutečně plnění těchto závazků předmětem zájmu radioamatérů? Domnívám se, že nikoliv - naším zájme je přeci vysílaná a to, co s ním souvisí. Návrh dohody se svým způsobem podobá šachovému tahu - výměně dam. ČSRK bude obětován, zanikne-li ČAV. Nejjednodušším řešením by byl vstup všech organizací do ČAV, to je i přes jeho demokratické principy pro dnešní vedené ČSRK, resp. ČRK, SZR a SČSRŽ nepřijatelné. Proč? Možná proto, že by se součastní představitelé těchto organizací museli vzdát svého rozhodujícího vlivu... Bylo by za současného stavu prozíravé rozpustit ČAV v organizaci, jejíž vznik podporují ti, kteří dělají vše pro to, aby v ní měli rozhodující vliv (viz bod 13 dohody)? Může si SČR dovolit této organizaci přenechat část svých pravomocí? SČR je jedinou (nebo téměř jedinou) organizací, který má ve svých stanovách zakotvenu práci s mládeží. Uvědomujeme si však, že je třeba se nejdřív postavit na vlastní nohy (technicky i operátorsky) a teprve pak se mládeži můžeme věnovat. Obráceně to nejde - stali bychom se výrobci radioamatérských polotovarů stejně, jako se jím kdysi stal Svazarm. Naši začínající nemohou radioamatérsky vyrůstat u Boubínů pod vedením radioamatérů, kteří by se sami potřebovali něčemu přiučit. Nestačí to k vypěstování zájmu na celý život a počet odpadlíků (a tím nadarmo vynaložené práce) bude neúměrně vysoký. V socialistických státech bylo běžné (a byl to také záměr), že radioklub byl proti jednotlivci mnohem lépe vybaven. V civilizovaném světě tomu byli opačně (kluby žijí z milodarů a členové na závody nosí svá zařízení) a nyní tomu začíná tak být i u nás. Chceme-li dát těm začínajícím to nejlepší, může jim to nabídnout radioklub, topící se v potížích nebo zkušený, dobře vybavený a hlavně obětavý jednotlivec? Bohužel jsme stále svědky toho, že jsou radiokluby stále preferovány mnohdy i na úkor jednotlivců, kteří v mnohých případech nemohou nic dělat, i kdyby sebevíc chtěli - jde o poslední dodatek k muzeálním povolovacím podmínkám, kdy se VO klubovní stanice pro "své" RO fakticky stává povolovacím orgánem. Co dál? I když zdánlivě odbíháme od tématu, točíme se kolem jediného - problémem je fakt, že většina současných radioamatérských organizací je založena na klubovních stanicích (kolektivkách) a těm nastávají potíže. Proto lze dříve či později očekávat kolaps této "kolektivní" koncepce. Jednotliví radioamatéři nebudou připraveni vzniklou situaci řešit a úpadek se bude prohlubovat až v konečné fázi nás citelně ubude, náš věkový průměr půjde nahoru a drtivá většina naší amatérské činnosti se bude odehrávat na převaděčích. Úrovní spadneme mezi uživatele občasných radiostanice a nebude důvod (již dne jich není mnoho) k stavovské cti. Podobné problémy již dnes mají v DL, G, PA a jinde, i když z jiných důvodů (které nás také neminou, takže celkově vše bude o to horší). Ale dost pesimistických vizí budoucnosti. Vše se dá zmírnit či možná zastavit, jen se nedá očekávat, že zasáhne deus ex machina v podobě např. mohutného ekonomického rozvoje. Ono se nedá vše koupit a úplně všechna práce zaplatit. Velkou roli sehraje přístup. Proto se mi zdá poněkud nezodpovědné dávat úplatky alespoň části členské základny tím, že omladině zaplatím ubytování a stravu na setkání - rozhodně víc by bylo (a ku prospěchu všech) jim nabídnout možnost vysílat a něčemu se přiučit. Jenže tím si reklamu nezískám tak rychle, ono je velice důležité nyní na veřejnosti přesvědčit o tom, že členství SKÝTÁ VÝHODY - tj. to, co českého človíčka zajímá nejvíce. Výhody jsou tím, co lidi přesvědčí, že to dělám dobře a jsem tudíž ten pravý povolený. Takže - blýskání na lepší časy? Snad, ale bude proto třeba mnoho udělat. K naší smůle je však většina takových, kteří budou dávat najevo své znechucení , "moudře" se do ničeho nebudou míchat a počkají, jak to dopadne s nadějí, že ostatní vše za ně udělají. Pokud to nebude k úplné spokojenosti, tak se pěkné po česku zanadává a vše běží dál... Proto bych měl na závěr ještě QTC pro tu "nezávislé" - říká se, že oporou demokracie není mlčící většina, ale pár jednotlivců, kteří si dokážou vzít větší kus zodpovědnosti, než za vlastní dvorek. U nás známe spíš opak - pravý funkcionář chtěl jen vedoucí postavení a moc a zodpovědnost žádnou. Ale o tom až jindy. 73 a díky za trpělivé přečtení OK1RR
Nyní předkládáme stanovisko sjezdu SSAV k uvedenému textu dohody:
KRÁTKÉ VLNY 5/1991 Ke sjezdu SČR Vážení přátelé, vitém Vás na druhém sjezdu Svazu českých radioamatérů. Obvykle na tomto místě následuje výčet úspěchů, kterých organizace dosáhla za uplynulé období. Není však důvodu, abych po vzoru předsedů jiných organizaci konstatoval, že SČR překonal nejtěžší období své existence, nebo dosáhl toho i onoho. Naopak jsem přesvědčen, že nejtěžší období nás teprve čeká. SČR jsme zakládali v přesvědčení, že se podaří změnit situaci, která u nás léta panovala za Svazarmu. Byli jsme přesvědčení, si naši radioamatéři zaslouží organizaci, která by se podobala organizacím, fungujícím ve vyspělých zemích. Situace nám však nedává zatím za pravdu - mnoho našich radioamatérů je značnou měrou poplatno starému způsobu myšlení, ti. poslušnosti a kolektivismu. Bolševický pragmatismus spolu s chudobou jsou příčinou, proč jsou radioamatéři schopni spojit se s kýmkoliv, kdo jim něco dá, bez ohledu na morální stránku věci. To je také důvodem, proč mnozí amatéři trvají na koncepci radioamatérského hnutí, která je svým způsoben centralizovaná a centrálně podporovaná. Jako cil jsme si vytkli vyřešit, resp. inicializovat řešení těchto problémů: 1) vytvoření nových povolovacích podmínek a předpisů souvisejících 2) vyvázání činnosti amatérů vysílačů z rámce Svazarmu, resp. STSČ 3) vytvoření nové celostátní radioamatérské organizace srovnatelné se standardem vyspělých zemí K bodu 1.: Nové povolovací podmínky dosud nebyly vytvořeny. Dosavadní zněny obsahují dvě pozitiva: byl povolen provoz Packet-Radio a bylo (alespoň částečně) radioamatérům navráceno pásmo 6a. Bohužel bylo opět zavedeno prodlužování koncesí. V lednu t.r. (1991), jsme zažili změnu, která neměla obdobu od vypuknutí 2.světové války - zákaz vysílání v pásmech 10m, 2m a 70cm. Situaci se podařilo i za cenu nepříjemných jednání zvládnout během jednoho týdne, ovšem důsledkem zůstala pořádná mezinárodní ostuda. Ve snaze inicializovat vytvoření nových povolovacích podmínek jsme vedli s orgány FMS řadu jednání. Jejich výsledky jsou bohužel prozatím nulové. Akce na shromáždění připomínek k povolávacím podmínkám, kterou jsme uspořádali s cílem poznat, co amatéry nejvíce trápí své výsledky přinesla - shromáždili jsme a vyhodnotili více než 200 většinou velmi fundovaných návrhů. Inspektorát radiokomunikací Praha znovu započal s postihy radioamatérů, kteří se dle názoru jeho pracovníků prohřešují porušováním povolovacích podmínek. Důvod těchto postihů je vysílání zpráv, nesouvisejících s amatérským vysíláním a vysílání vulgárních výrazů. Na naší improvizované nástěnce se můžete seznámit s tím, co inspektorát považuje za "zprávy, nesouvisející s radioamatérským vysíláním", příp. za vulgarismy. K bodu 2.; Vyvázáni radioamatérů z rámce Svazarmu, resp. STSČ je v podstatě problém majetkového vypořádání. Přípravný výbor ČSRK si jako jeden z úkolů vytkl vytvořit podmínky k tomu, abychom nořili uplatnit své majetkové nároky. Tento úkol nebyl splněn. Jednání u kulatého stolu kterých jsem se pravidelně zúčastňoval, rovněž nepřinesla výsledek. Od jednání jsem očekával dohody o společném postupu, jeho výsledkem by bylo úplné majetkové vypořádání. Tato dohoda by byla také nejlepším základem pro vytvoření nové radioamatérské organizace, základem pro ukončení rozdělení radioamatérů, vzájemných hádek a řevnivosti. Majetkové vypořádání však není cílem ani ČSRK, ani jeho členských organizaci - v listopadovém časopisu AMA prezident ČSRK OK3LU lakonicky konstatuje, že společný majetek STSČ dělit nejde. Tak závažné tvrzení je třeba ovšem dokázat, což prezídium ČSRK neučinilo. Není pochyb o tom, že problém radioamatérského majetku bývalého Svazarmu je malicherný ve srovnání s problémy restitucí a privatizací. Pokud by k restitucím a privatizacím přistupovali odpovědní činitelé stejně, jako přistupuje prezidium ČSRK k rozdělení majetku, žili bychom ještě v období reálného socialismu. Těsně před ukončením moratoria pro pohyb majetku politických stran a společenských organizací jsme spolu s OK3IA zachytili na Federálním ministerstvu kontroly tzv. "dohody", kterými měl být radioamatérský majetek beze zbytku přejít na členské organizace STSČ. Ačkoli jsme majetkové nároky vznesli jak k STSČ, tak k FMK, nebyli pracovníci tohoto ministerstva vůbec informováni o tom, že značná část radioamatérů odmítá STSČ jako pokračovatele Svazarmu a že zvolili vlastní cestu. Tyto "dohody" zpracovali STSČ a ČSRK bez našeho vědomí, proto byly zpracovány dohody nové, respektující naše majetkové nároky. ČSRK však tyto dohody porušuje, což OK3LU v dopise ministryni kontroly Ing. Kořínkové zdůvodňuje tím, že "sú zlé osobné vztahy“. K bodu 3.: Pokus o vytvoření celostátní radioamatérské organizace bylo obnovené ČAV. Registrace tohoto obnoveného sdružení byla impulse k registraci ČSRK, do té doby neměli čs. radioamatéři zástupce s celostátní působností a právní subjektivitou. Vedení ČSRK samozřejmě ČAV odmítlo. Ve snaze přispět k ukončení svárů mezi radioamatéry SČR, SSAV a CLC přistoupili ke společným jednáním s cílem vytvořit společnou radioamatérskou organizaci. Tuto skutečnost není možno vysvětlovat jako ústupek ve smyslu podrobování se rozhodnutím ČSRK, ale jako upřímnou snahu o smír, projev dobré vůle a nabídku dialogu. Nechtěl bych zastírat skepsi, s kterou jsem k jednání přistupoval, rovněž není třeba zdůrazňovat oprávněnost této skepse. ČSRK od začátku převzal režii společných jednání a svým přístupem potvrdil nepochopení našich záměrů - tlak a množství nepřijatelných požadavků a nezodpovězených otázek narůstá. Prvním sporným bodem je otázka členství radioamatérů v STSČ - současné prezidium naprosto neuvažuje o odchodu z tohoto sdružení, které je nejen právním, ale i myšlenkovým nástupcem Svazarmu. Dokazuje to opět OK3LU ve svém článku v časopise AMA 6/91 “Návrh ČSRK“, str. 3 na konci prvního odstavce “ČSRK ako pokračovatel radioamatérstva zo starej organizácie, chce nadalej užívat spoločný majetok STSČ, ktorý nejde deliť a súčasme bude hospodáriť s čásťou príjmov STSČ." Druhým sporným bodem je požadavek, aby se jednotlivé členské organizace vzdaly části svých práv ve prospěch organizace celostátní. Za předpokladu "jednotné organizace" je tento požadavek zcela logický. Jeho předpokladem je ovšem důvěra v představitele této střešní organizace. Zde lze konstatovat jediné: současní představitelé ČSRK naši důvěru nemají. Sporných bodů je daleko více - např. členské příspěvky, které by měly jednotlivé členské organizace odvádět do společného rozpočtu. atd. Problém společné čs. radioamatérské organizace je problémem lidí. Polistopadový vývoj je pro mnohé z nás zklamáním jen proto, že tzv. staré struktury neustoupily, ale naopak mnohdy upevňují svoji pozici. Bylo by značně naivní domnívat se, že mezi námi radioamatéry takové “staré struktury“ nejsou. Je třeba mít na zřeteli, že i v dobách totalitního režimu měli radioamatéři prakticky nekontrolovatelný styk se zahraničím. Byli proto hlídáni nejen zvenku, ale i zevnitř. Právě tito "vnitřní hlídači“ jsou stále mezi námi. Jejich práce by však nebyla tak účinná, kdyby nebyl vymyšlen důmyslný systém represí a výhod. Společnost byla ovládána strachem a metodou “cukru a biče“. Nelze se proto divit, že většina lidí se přestala jakkoli projevovat a stala se pasivní, poslušnou mlčící většinou, zvyklou nestarat se o to, co se děje tam nahoře“. Toto se zcela zákonitě projevilo i mezi radioamatéry a přetrvává dodnes. Snad práv proto mnoho radioamatérů dokáže mezi čtyřma očima vyjádřit nesouhlas a nespokojenost, ale nenajde odvahu učinit tak veřejně. Mohu říci, že většina členů SČR tuto odvahu našla, ale našich 420 členů je mezi 5200 čs. koncesionáři pouze malým zlomkem. Nebudu zde ukazovat na ty, kteří chtějí aplikovat metodu “cukru a biče“, chtěl bych jen připomenout jeden její příklad - QSL službu. Stále se najdou ti, kteří jsou tuto službu ochotni zpřístupnit jen členům určité organizace (viz ji zmíněný “Návrh ČSRK“ od OK3LU v AMA 6/91) a hledají pro to všelijaká zdůvodnění, počínaje německou organizací DARC a poukazy na případné prodražení v důsledku daní konče. Jsem však přesvědčen, že jsme především radioamatéři a až pak členy nějaké organizace. Co a koho ale opravňuje jedny radioamatéry oproti jiným diskriminovat? Má být důvodem takové diskriminace fakt, se některý radioamatér odmítá podrobit vůli shora? Je QSL služba pro radioamatéra výhodou nebo existenční nutností? Otázek je samozřejmě více, je ovšem nutno připomenout všem těm, kteří by si chtěli členství ve své organizaci tímto způsobem vynucovat, že porušují zásadu dobrovolnosti členství a tím i zákon. Vraťme se k problému lidí, tentokrát z jiné stránky. Mnohokrát jsem upozorňoval na to, že naši přední radioamatéři by nám měli leccos vysvětlit, např. jak bylo možné vynikat v době (a s mimořádně povolenými výkony), kdy se jiným odebírali koncese po stovkách. Vzpomínám na doby, kdy se na Západ jezdilo na devizový příslib, na který mnozí čekali 10-15 let a mnozí jej nedostali nikdy. Naše radioamatérské špičky by nám měly vysvětlit, že v těchto dobách jezdily reprezentovat naše radioamatéry na Západ a dokonce na účet Svazarmu. Kdo tyto lidi pověřoval a s jakým výsledkem.? Mám poněkud tísnivý pocit, mám-li sjezdu skládat účty z jednání s lidmi, kteří jsou schopni jednat za zády druhého, porušovat dohody, "volit" navzájem jeden druhého za zavřenými dveřmi, zkresleně informovat a to bez stopy uzardění, nemluvě o omluvě. Je mi stěží pochopitelná sveřepá snaha těchto lidí být na čelných pozicích i v tak nevýznamné oblasti, jakou je zájmová činnost, které se věnuje 0,03 % obyvatelstva. Kdesi jsme si zakládali na ham-spiritu a byli jsme navzájem příteli. Někteří dokázali tohoto přátelství zneužít k osobnímu prospěch, ale většina zůstává lhostejná. Mnohde platí vulgus amicitias utilitate probat (Ovidius) - ůůza měří přátelství užitkem z něj plynoucím. Je těžké obhajovat něco, co nechává většinu v klidu, neboť z toho neplynou ani výhody, ani statky hmotné, něco, co má hodnotu v nejlepším případě morální. Nemá-li se stát několik desítek nejaktivnějších členů SČR done Quijoty, beznadějně bojujícím s větrnými mlýny reformovaného svazarmovského aparátu, měli by se probudit i ostatní členové, kteří dosud jen čtou Krátké vlny a i ostatní radioamatéři, kterým není lhostejné, jak to s naším hobby bude vypadat za pár let. OK1RR Návrh celostátní ankety radioamatérů Vytvářet jakoukoli koncepci radioamatérského hnutí bez respektování názoru radioamatérů považujeme za bezpředmětné. Jedinou možností, jak zjistit názory a přání radioamatéra (včetně těch, kteří odmítají současné organizace) je celostátní anketa radioamatérů. Tato anketa je také jedinou možností, jak zjistit, která ze současných organizací má důvěru radioamatérů a které jsou ochotni dát hlas. údaje o počtu členů nelze považovat za směrodatné, neboť nejsou prokazatelné a mohou se stát předmětem manipulace. Anketa by měla posloužit jako základ pro stanovení počtu delegátů celostátního sjezdu radioamatérů a měla by určit, kteří radioamatéři jsou (bez ohledu na členství v organizaci) pro radioamatérskou veřejnost přijatelní jako reprezentanti celostátní organizace. Anketa je také možností, jak co nejobjektivněji určit charakter budoucí organizace, Její úlohu, strukturu a pravomoci. Anketa by měla být veřejná a právo zúčastnit se jí by měli pouze koncesovaní radioamatéři a držitelé posluchačských čísel. Tím by měla být omezena možnost manipulace s hlasy - hlasovat by mohli pouze ti, kteří jsou prokazatelně radioamatéry. Předpokládáme, že otázku sportovců ROB si vyřeší Asociace ROB sama s tím, že nebude zasahovat do záležitostí amatérů vysílačů. Návrh otázek: 1. Přejete si, aby celostátní
radioamatérská organizace byla členem STSČ či jiného víceúčelového sdružení? 3. Do vedení celostátní radioamatérské organizace navrhuji:............................ (2 zástupce) Určité nejasnosti jsou kolem třetí otázky. Možnosti jsou v podstatě dvě: delegáty navrhnou radioamatérské organizace a účastníci ankety představitele do funkce schválí (ti. vybírají z návrhů organizací), případně budou účastníci vedení navrhovat přímo. Oba způsoby mají určité nevýhody. V prvním případě má účastník ankety zúžený výběr, což může někdo považovat za nedemokratické a lze očekávat, že řada radioamatérů by nebyla spokojena s žádným z navrhovaných kandidátů. Výhodou by naopak bylo, že kandidáti by mohli být veřejnosti představeni a bylo by možno kromě odborných předpokladů seznámit účastníky ankety i s minulostí kandidátů. Nevýhodou druhého způsobu by bylo množství kandidátů a nutnost volby provést dvoukolově, přičemž první kolo by se značně podobalo způsobu volby v prvním případě o i s jeho nevýhodami. Varianta ankety s pouze dvěma otázkami, ti. bez navrhování vedení organizace v podstatě nic neřeší. Názor, že je v podstatě lhostejné, kdo stojí v čele organizace je poněkud krátkozraký, protože připouští, že kompetence budou svěřeny lide., kteří nás nebudou schopni či ochotni zastupovat způsobem, který si vyžaduje současná situace. Navíc existuje reálná obava, že mnozí radioamatéři by svěřené kompetence zneužili ve vlastní prospěch. Naše představy lze formulovat takto: 1. Nebude kolektivním členem žádného sdružení (např. STSČ), působícího na území ČSFR. 2. Bude schopna v zájmu radioamatérů vystoupit i proti rozhodnutí státních orgánů. 3. Bude všestranně upřednostňovat podporu činnosti amatérů vysílačů a radiových posluchačů před např. ROB, MVT, TLG. 4. Ve vedení organizace budou lidé, kteří mohou prokázat svoji morální a odbornou způsobilost. 5. Prezidium nebude delegováno členskými organizacemi, ale voleno všemi radioamatéry. 6. QSL služba bude dostupná všem radioamatérům za stejných podmínek, bez ohledu na členství. 7. Bude brát v úvahu také zájmy dosud neorganizovaných radioamatérů. Do čela organizace je třeba postavit lidí, kteří budou schopni a ochotni tyto úkoly nejen plnit, ale vytvořit organizaci amatérů vysílačů, která bude jejich zájmy hájit. Současné organizace buď nemají dostatek prostředků, aby byly schopny zabezpečit např. QSL. službu, nebo se chovají nedemokraticky, neboť své členy nutí, aby se podřídili rozhodování jejich vedení. Žádáme tedy všechny čtenáře KV, aby se k uvedeným problémům vyjádřili a navrhli znění ankety tak, aby splnila svůj účel. Věnujte, prosím, těmto problémům pozornost i trocho svého času. Věříme, že se brzy podaří ukončit dva roky trvající spory a vytvořit organizaci, která nám zajistí klid pro vysílání, stavění i sbírání QSL a diplomů. Napište o svých představách, názorech a problémech na adresu SČR nebo kterémukoli členu výboru SČR, jejichž adresy naleznete uvnitř tohoto čísla. KRÁTKÉ VLNY 9-10/1991
AMATÉRSKÉ RÁDIO 12/1991 Události
let: 1989,
1990,
1991 -
1992 a 1993 73! Matěj, OK1TEH - květen 2006 |
